Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kniha, která změnila svět. Před 150 lety vyšel první díl Marxova Kapitálu, bible komunistů

Kniha, která změnila svět. Před 150 lety vyšel první díl Marxova Kapitálu, bible komunistů

Je to nejvlivnější kniha historie hned po bibli. Kapitál, stěžejní dílo Karla Marxe, jehož první díl vyšel před 150 lety, 14. září 1867, ovlivnil myšlení a životy milionů lidí na celém světě. A v něm navrhované řešení v podobě vyvlastnění kapitalistů a nástupu spravedlivějšího socialistického uspořádání se pokusila realizovat řada režimů. To ale vždy selhalo. Přesto si ale marxismus zachoval schopnost oslovovat i dnes. Podle profesora historie mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igora Lukeše je to dáno „schopností zatnout drápky do duší lidí, protože si vypůjčil univerzální témata křesťanství“.

Hodnota Kapitálu pro dnešní svět spočívá podle odborníků především v jeho detailním popisu tehdejší reality - je jedinečným dílem, které i prostřednictvím dat celistvě popisuje ekonomickou realitu poloviny 19. století, hlavně ve Velké Británii.

Dílo je nyní aktuální například v souvislosti s diskutovaným problémem příjmové či majetkové nerovnosti, jež je podle některých nadměrná a může vyvolávat rizika včetně zvýšeného sociálního napětí.

Marx, německý filozof a politický publicista, vytvořil společně s německým filozofem Bedřichem Engelsem vlastní pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který může být odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti.

Kromě aktuálního modelu kapitalismu Marx popsal i samotnou genezi jeho vzniku. A ve svém politicko-ekonomickém spisu Kapitál s podtitulem Kritika politické ekonomie podal od té doby nejlepší analýzu přechodu společnosti od feudalismu ke kapitalismu a hlubokou ekonomickou kritiku kapitalismu, období volné soutěže.

Sám stačil dopsat a roku 1867 vydat pouze první díl, zbylé dva sestavil ze zápisků po jeho smrti jeho spolupracovník Bedřich Engels. Sporný čtvrtý díl s názvem Teorie nadhodnoty, často nepovažovaný za součást díla, poprvé publikoval Karl Kautsky v letech 1905 až 1910.

První díl Kapitálu hlavně analyzoval tehdejší výrobní proces, druhý a třetí díl pak popsaly nevyhnutelnou revoluci a kolaps kapitalismu.

Karl Heinrich Marx pocházel z porýnského městečka Trevír, kde jeho děd a strýc působili jako rabíni. Na přání svého otce šel studovat práva do Bonnu. Po roce přešel na univerzitu do Berlína, kde vystudoval filozofii a historii. Z Německa odjel do Paříže a posléze do Bruselu, než trvale zakotvil v Londýně.

Sám nebyl příliš výdělečně zdatný a jeho osmičlenná rodina přežívala díky příteli Engelsovi a jeho podílu v manchesterské továrně. V roce 1864 stál Marx u zrodu mezinárodního dělnického sdružení První internacionála, na jejímž vedení se podílel.

Ve stáří se z revolucionáře stal středostavovský gentleman, který své nemoci léčil v lázních, mimo jiné v Karlových Varech. Zemřel v roce 1883 v Londýně, kde je také pohřben.

Socialistický systém, reprezentující Marxův odkaz, byl na počátku 90. let minulého století poražen a vítězství slavila liberální demokracie. Ekonomická krize v roce 2008 však otřásla vírou ve stávající společenský a ekonomický řád a Marxovy myšlenky znovu zažívají renesanci, zejména u levicově orientovaných intelektuálů. Jak dodává historik Lukeš, „marxismus nefunguje, přesto bude pro některé lidi vždy přitažlivý“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1