Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kolumbijské ženy chtějí hledat smaragdy. Nejdřív ale musí překonat odpor mužů

Kolumbijské ženy chtějí hledat smaragdy. Nejdřív ale musí překonat odpor mužů

Dlouho nesměly ženy kvůli předsudkům vstoupit do kolumbijských dolů. Musely se spokojit s obtížným hledáním drahokamů v černé odpadní půdě vytěžené ze štol. Časy se však změnily: dnes v dolech bojují proti machismu. 

"Naděje, že najdu smaragdy, mě sem přivedla a já jsem zde zůstala s představou, že Ježíš položí jeden z nich na mé hrdlo," vzpomíná třiašedesátiletá Rosalba Caňonová.

Rosalba se usadila v 70. letech minulého století v obci Muzo v Andách, která je považována za světovou metropoli nejkrásnějších smaragdů. Tehdy ženy nesměly vstupovat do štol: horníci je totiž vinili z toho, že přinášejí neštěstí.

"Říkalo se, že když ženy vstoupí do dolů, smaragdy se schovají," vysvětluje devětatřicetiletá Maria Luisa Duranceová, která má u největší firmy sektoru Mineria Texas Colombia (MTC) s 800 zaměstnanci na starosti sociální záležitosti.

Rosalba už více než 30 let každý den obouvá gumové holinky a připojuje se k desítkám dalších guaqueros (hledačům pokladů), kteří prohledávají koryto řeky Las Animas.

Drahokamy z Muza fascinovaly už předkolumbovské civilizace. Španělé při dobývání Ameriky prodávali kameny až do Persie a v 19. století byly výbušninami rozbity celé části hor.

Kolumbie je spolu se Zambií jedním z hlavních producentů smaragdů na světě. Loni jich podle Národní důlní agentury exportovala v přepočtu za tři miliardy Kč.

Doly se modernizovaly a vychází z nich stále méně odpadu. Muži a ženy všeho věku beru do ruky lopaty a prosívají tuny odpadu kdysi naházené do řeky.

"Je to jako zlatá horečka," připouští Rosalba, která tu vychovala své tři děti, jimž dávala prohrabávat zeminu, aby se zabavily.

Dnes guaqueros nalézají jen čas od času malé kousky drahokamů. Přežívají ze záloh, které jim vyplácejí obchodníci, a zadlužují se. "Půjčují nám peníze, a když něco najdeme, vezmou si to. Dlouho jsem ale už nic nenašla," stěžuje si dvaapadesátiletá Blanca Buitragová.

V roce 2015 bylo zákonem ženám povoleno sestupovat do dolů. Ale podobně jako další guaqueras je i Blanca, matka pěti dětí, příliš stará na to, aby získala legální zaměstnání. Jen čtyřicetiletá Saida Canizalesová se stala dozorčí nad bezpečností při MTC. Je jedinou ženou na takovém postu ve firmě, která zaměstnává pouze deset procent žen. Saida sestupuje až do hloubky 140 metrů, kde je 35 stupňů Celsia a devadesátiprocentní vlhkost, aby dohlížela na těžbu smaragdů.

Ve štolách se připojuje k horníkům, kteří prorážejí horninu sbíječkami do té doby, dokud se v černé hlíně neobjeví bílá kalcitová žíla a případně zelenavý prášek, který oznamuje přítomnost drahokamů.

Svítí na geologa, který pečlivě uvolňuje smaragdy nejprve paličkou a dlátem a pak ručně. Opatrně je za dohledu kamery přemísťuje do sáčku, který Saida zapečetí a pak pošle na povrch.

Generální ředitel MTC Charles Burgess si chválí ženské zaměstnance pro jejich pracovitost a poctivost. Tento bývalý americký diplomat, který se oženil s Kolumbijkou, však soudí, že některá místa nejsou pro ženy vhodná, protože jsou velmi fyzicky náročná.

Sedmatřicetiletá Adriana Perezová unikla peklu hledání smaragdů v korytu řeky, kde pracovala od devíti let se svými sedmi bratry a s rodiči. "Můj život se změnil," říká nadšeně. Vydělává nyní 1,8 milionu pesos (asi 13.000 Kč). To je dvojnásobek kolumbijské minimální mzdy. Sní o tom, že její dvě děti budou mít lepší budoucnost.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1