Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec vývozu krav do Turecka, vyzývá petice. Zvířata na cestě bez vody trpí, za hranicemi je pak týrají

Konec vývozu krav do Turecka, vyzývá petice. Zvířata na cestě bez vody trpí, za hranicemi je pak týrají

V loňském roce se z ČR do Turecka vyvezlo 72.000 živých zvířat, hlavně skotu. Další tisícovka putovala do Libye a Libanonu. Aktivisté upozorňují, že zvířata při transportu trpí - strastiplná je pro ně nejen samotná přeprava, když jsou ve stísněných podmínkách bez dostatku krmiva a vody, ale i samotné usmrcení, které se v těchto státech často dělá bez omráčení při plném vědomí zvířete. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla zástupkyně společnosti Compassion in World Farming v ČR Romana Šonková. Pod petici, žádající zákaz vývozu živých zvířat mimo Evropskou unii, se podepsalo 24.167 občanů. Autoři petici předali zákonodárcům.

V ČR je zakázáno přepravovat zvířata déle než osm hodin. Podle Šonkové se to většinou na území státu dodržuje, mimo něj již ne. ČR navíc podle ní slouží jako transportní stanice pro další evropské státy, protože má dobrou nákazovou situaci. V ČR se zvířata zkontrolují a dostanou certifikaci o zdravotním stavu, pak se můžou mimo EU vyvézt.

Hlavními problémy při transportu jsou podle Šonkové dlouhé prodlevy na hranicích, vysoká teplota a vysoká vlhkost vzduchu, neposkytnutí veterinární pomoci zvířatům nebo nedostatek vody. "Buď se jim nedává z důvodu, že jsou již zásoby vyčerpány. Někdy se však na začátku cesty se stává, že jsou plné nádrže, ale řidiče je vypouštějí, aby měli lehčí vozidlo," dodala Šonková. Nejhorší je pak podle ní zacházení se zvířaty v třetích zemích, kdy se používají například elektrické biče.

Šonková rovněž upozornila na to, že některé české restaurace dávají přednost zmraženému hovězímu masu například z Brazílie, než aby využily český skot.

Iniciativu podpořil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který chce na problematiku upozornit pověšením plakátu na budovu Sovových mlýnů v Praze. Pospíšil řekl, že zatímco ještě před několika lety se z ČR přepravovaly řádově tisíce zvířat, nyní jde o desítky tisíc.

Podle Šonkové si žádná evropská země ještě vývoz zvířat mimo EU nezakázala, čeká se na celoevropskou úpravu legislativy. Blízko k tomu má podle ní Velká Británie, která ale nyní EU opouští.

Šonková podporuje také nápad, kteří prosazují ekologičtí farmáři. Ti by chtěli zabíjet krávy střelnou zbraní přímo na pastvě, zvířata jsou pak podle nich méně stresovaná. Státní veterinární správa s tím souhlasí, legislativa Evropské unie to ale neumožňuje.

Globální iniciativa Compassion in World Farming vede od roku 1967 kampaně za ukončení průmyslových velkochovů. Hnutí uvádí, že jeho kampaně pomohly ukončit některé nejhorší způsoby velkochovu - holé bateriové klece pro slepice či úzké individuální kotce pro telata a pro březí prasnice.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1