Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Korunka ke korunce. Kolik denně spořit, aby byl člověk v důchodu dolarovým milionářem?

Korunka ke korunce. Kolik denně spořit, aby byl člověk v důchodu dolarovým milionářem?

I bez peněz může být člověk šťastný, ale s penězi je to pro mnoho z nás jednodušší. Kolik musí člověk spořit, aby se stal dolarovým milionářem, spočítal autor knih o finančním plánování David Bach.

Klíč spočívá v tom začít spořit co možná nejdřív. Čas je v tomto případě nesmírně důležitý a Bach spočítal přesnou částku, jakou musí denně naspořit člověk toužící stát se v 65 letech milionářem. 

Pokud začnete v 55 letech, naspořená částka musí denně činit 156,12 dolarů (v přepočtu takřka čtyři tisíce korun. Za rok je to téměř 57 tisíc dolarů (v přepočtu 1,5 milionu korun). To je pro většinu lidí nepředstavitelné, a je proto na místě začít dřív.

Pro ty, kteří začínají v 45 letech, stačí denně odložit stranou 38 dolarů (v přepočtu zhruba 967 korun). Za rok naspoříte zhruba 14 tisíc dolarů (přibližně 354 tisíce korun). Tato varianta už působí o něco schůdněji. 

Pro většinu Čechů je ale devět set korun stále víc, než denně vydělají. Dobrou zprávou je, že pokud začnete se spořením už v pětatřiceti, denní částka činí zhruba 11,3 dolaru, tedy asi 280 korun. Za rok má pak takový spořílek našetřeno zhruba přes čtyři tisíce dolarů (v přepočtu víc než 100 tisíc korun).

Čerstvá třicátnice či třicátník pak může začít s denní částkou 162 korun, v pětadvaceti jen 90 korun a ve dvaceti dokonce stačí denně pouze 50 korun.

Tyto výpočty jsou samozřejmě čistě teoretické a nezohledňují například daně. Ostatně ty jsou politické rozhodnutí, které se v průběhu let mění. Přijde vám to stále hodně? Bach doporučuje rozmyslet si malé denní nákupy, jako je například ranní káva v oblíbené kavárně.

A skutečně pokud se vzdáte jedné drobnosti denně – například oné kávy – a ušetříte přibližně 45 korun, máte za měsíc až 1395 korun, za rok skoro 17 tisíc. To sice pro budoucího milionáře není astronomická částka, ale pro začátek to není špatné. Místo kávy peníze investujte, za deset let budou mít mnohem vyšší cenu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1