Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Král popu“ by se dnes dožil 60 let. Michael Jackson poutal pozornost hudbou, ale i výstředním chováním

„Král popu“ by se dnes dožil 60 let. Michael Jackson poutal pozornost hudbou, ale i výstředním chováním

Americká popová ikona, zpěvák a tanečník Michael Jackson, který se narodil 29. srpna 1958, si v 80. letech minulého století vysloužil přezdívku „král popu“. Za svoji kariéru celosvětově prodal přes 750 milionů desek, do historie hudby se nesmazatelně zapsal zejména deskou Thriller, nejprodávanějším albem všech dob. V posledních letech svého života už ale poutal pozornost spíše svým výstředním chováním, plastickými operacemi i obviněními z údajného sexuálního zneužívání dětí. Zemřel v červnu 2009.

Již odmala zpíval Michael se svými čtyřmi bratry v populární skupině Jackson 5, které pevnou rukou vládl jejich autoritativní otec. Odvrácenou stranou slávy této sourozenecké skupiny však byla ztráta dětství jejích členů.

Souběžně s působením v Jackson 5 odstartoval Michael i svou sólovou kariéru. Jeho první hit, balada Got to Be There, vyšel v roce 1971. O osm let později už album s názvem Off The Wall překonalo hranici deseti milionů prodaných kopií. Vrcholu kariéry se Jackson dočkal v roce 1982. Deska Thriller, které se podle některých zdrojů prodalo více než 100 milionů kusů, se stala nejprodávanějším albem v historii pop-music. Velkolepé filmové ztvárnění titulní písně navíc odstartovalo novou éru v oblasti hudebních klipů. V roce 1984 dostal Jackson v souvislosti s Thrillerem osm sošek Grammy - nejvíce, kolik bylo do té doby sólovému interpretovi v jednom roce uděleno. Tento Jacksonův rekord překonal až Carlos Santana, který obdržel devět cen Grammy za album Supernatural (1999).

Další desky Bad (1987), Dangerous (1991) či HIStory (1995) se sice prodávaly také po desítkách milionů kusů, historický úspěch Thrilleru už ale nepřekonaly. Jacksonovu popularitu zvýšila i autobiografická knížka Moonwalk a film Moonwalker. Obě díla vznikla v roce 1988 a byla pojmenována po slavném tanečním kroku, jímž se Jackson proslavil ve svých klipech i na stále bombastičtějších koncertních turné.

Od 90. let ale Jackson poutal stále více pozornost spíše než hudebním umem svým výstředním chováním, plastickými operacemi i neprokázanými obviněními z údajného sexuálního zneužívání dětí. Stále bledší odstín hudebníkovy pleti, chorobná touha po čistotě i nezbytná rouška přes ústa - to vše zavdávalo podnět k nekonečným spekulacím o zpěvákově zdravotním stavu. Hlavní problém se však objevil v roce 1993, kdy byl Jackson poprvé obžalován ze sexuálního zneužití třináctiletého chlapce. Podezření se sice neprokázalo, ale Jackson se přesto s rodinou chlapce dohodl na mimosoudním vyrovnání. Tím přišel nejen o část svého tehdy ještě rozsáhlého majetku, ale i o pečlivě budovanou image ochránce slabých a utlačovaných, který duší stále zůstává dítětem. V listopadu 2003 byl na Jacksona kvůli zneužívání dětí vydán další zatykač, ale soud hudebníka v roce 2005 osvobodil.

Jackson zemřel 25. června 2009 v Los Angeles po předávkování sedativy. Za podíl na smrti Jacksona, který se tehdy připravoval na návrat na pódia a chystal sérii koncertů pod názvem This Is It, byl ke čtyřem letům vězení odsouzen jeho osobní lékař Conrad Murray. Americký soud počínání lékaře označil za neúmyslné zabití.

Svého času patřil mezi nejbohatší umělce, časopis Forbes před lety odhadl, že Jackson za svoji kariéru nabyl zhruba 500 milionů dolarů. Mezi jeho aktiva patřilo sídlo a zábavní park Neverland u Santa Barbary, který koupil v roce 1988, či domy v jižní Kalifornii a Las Vegas. Sám Jackson se od ranče distancoval už v roce 2005, kdy byl zproštěn obvinění, že na ranči zneužíval děti. V roce 2008 se zpěvák kvůli dluhu 24,5 milionu dolarů ranče vzdal. V posledních letech před smrtí se Jackson potýkal s dluhy a poklesem zájmu fanoušků, chystané turné mělo znovu nastartovat jeho kariéru. Vlnu zájmu o jeho tvorbu a osobnost ale nakonec zvedlo právě zpěvákovo nečekané úmrtí. Jackson podle Forbesu dlouhodobě patří k nejlépe vydělávajícím mrtvých celebritám.

Na vlastní oči mohli někdejšího „krále popu“ vidět i čeští fanoušci. V září 1996 si Jackson vybral Prahu jako místo, kde zahájil světové turné k albu HIStory. Koncert na Letenské pláni, avizovaný mimo jiné obří sochou Jacksona na místě Stalinova pomníku, vidělo v září 1996 na 120.000 diváků. Jacksonovi fanoušci byli dvouapůlhodinovou podívanou nadšeni, kritici ale koncert označili za „velké nic“, „nejhorší kulturní zážitek“ či za „směšný cirkus“. Zpěvákův pětidenní pobyt v Praze také provázelo davové šílenství jeho fanoušků, který po celou dobu obléhaly hotel InterContinental, kde se Jackson usadil. Většinou se přitom jednalo o zahraniční turisty.

Odpovědí na spekulace o intimních sférách Jacksonova života se měla stát svatba s dcerou Elvise Presleyho Lisou Marií v červenci 1994. Manželství však po roce a půl skončilo rozvodem. Stejný konec měl v roce 1999 i svazek se zdravotní sestrou Debbie Roweovou. Během zhruba tříletého manželství s ní Michael Jackson zplodil syna Prince Michaela I. a dceru Paris. Matka zpěvákova třetího dítěte, Prince Michaela II., není známa.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1