Krutý nacista se mstil za své neúspěchy. Čechům lámal prsty a pálil řasy cigaretou

Aneta Černá

Pálení řas cigaretou, kopání i rozdupávání prstů používali nacisté k tomu, když potřebovali ze zadržených vymlátit doznání. Aktivním mučitelem byl několik let i vedoucí exekutivního oddělení zlínského gestapa Karl Raschka. Ačkoli mu poválečný soud prokázal vinu na smrti 95 lidí, pravděpodobně jich v protektorátu ubil mnohem více. „Vyslýchal mně gestapák Raschka od zlínského gestapa. První otázka byla: Kde máš syna? Když jsem odpověděl, že nevím, tak mě 12krát uhodil nějakou gumovou koulí do obličeje. Upadl jsem do bezvědomí. Za jak dlouho jsem přišel k sobě, nevím. Když jsem se však probral, měl jsem vyražených šest předních zubů a rozbitý nos,“ vzpomíná na Raschkovo řádění jeden z těch, kteří teror přežili… Seriál webu INFO.CZ Zrůdy gestapa čtenářům postupně představí deset činitelů tajné státní policie v protektorátu, kteří mají na svědomí tisíce životů.

Karl Raschka se narodil 21. března 1901 ve Vrchlabí rodičům českého původu. Sám byl ovšem posléze za války vůči Čechům extrémně brutální a neštítil se udeřit ani ženy. Kariérní neúspěchy léčil alkoholem a násilím. Patří ale k té menšině příslušníků gestapa, které přece jen po roce 1945 dostihla spravedlnost.

Soustružník z Vrchlabí oddaným nacistou

„Raschkovi rodiče pocházeli z českých zemí, otec z Brodku u Přerova, matka z Lysé nad Labem. Otec se ale jako zaměstnanec rakouských státních drah hlásil k německé národnosti a i jeho syn Karl navštěvoval školy, kde se vyučovalo v němčině. Vzhledem k povolání otce se rodina opakovaně stěhovala. Nejprve do Trutnova, poté do Prahy a nakonec do Vídně. Raschka se vyučil soustružníkem železa a ve svém oboru pracoval do roku 1923,“ popisuje životní start nacistického sadisty pro INFO.CZ historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr.

Práce s kovem ho ale pravděpodobně příliš neuspokojovala a sám se viděl na vyšší i váženější pozici. „Proto si podal přihlášku k vídeňské policii, kam ho přijali. Jako policista pak sloužil až do anšlusu Rakouska a byl dokonce několikrát povýšen,“ vysvětluje historik.

Raschku ovšem zřejmě neuspokojovalo ani to, že může „pomáhat a chránit“. Hledal prostor, kde by mohl projevit své ultrapravicové myšlení. Do NSDAP ve Vídni vstoupil už 1. února 1932. Tedy ještě předtím, než se strana po volbách téhož roku stala třetí nejsilnější politickou partají v zemi. Raschkovi navíc nestačilo být pouhým členem, ale působil i jako vedoucí několika partajních organizací a měl na starosti vždy několik desítek dalších straníků. NSDAP se ale musela už rok po úspěšných volbách přesunout v Rakousku do ilegality.

„Strana byla v červnu 1933 zakázána po sérii teroristických útoků namířených proti vládním činitelům a židům. Na množství jejich příznivců se to ale nijak neprojevilo a až do roku 1934 jejich počet neustále vzrůstal. Rakouští nacisté se proto rozhodli, že zorganizují puč, během kterého svrhnou vládu a pokusí se o uchopení moci i připojení k Německu,“ popisuje Zumr. A puče se měl samozřejmě zúčastnit i oddaný Raschka.

sinfin.digital