Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékaři zachránili vážně zraněnou ruku sto let starou metodou. Zašili ji do břicha

Lékaři zachránili vážně zraněnou ruku sto let starou metodou. Zašili ji do břicha

Když Anthony Seward nechal při čištění strojů v továrně na výrobu textilu ruku v průmyslovém madlu, myslel si, že o ni přišel. Obří stroj mu totiž čtyři prsty kompletně rozdrtil. Běžný začátek pracovní směny se tak proměnil v noční můru. Letecká záchranka ho okamžitě dopravila do nemocnice, kde byli i lékaři zprvu bezradní. Rozhodli se proto použít víc než sto let starou techniku, ke které lékaři obvykle sáhnou v provizorních válečných podmínkách. Zachránili ho tak ale před amputací.

Lékaři muže operovali za pomoci techniky používané nejméně od roku 1900 například během druhé světové války nebo války v Afghánistánu. Pacientovi z britského města Davon vytvořili kapsu v břiše, do které mu ruku na tři týdny zašili. Během této doby se kůže na ruce, která stále krvácela, začala pomalu uzdravovat.

„Obvykle existují sofistikovanější způsoby transplantace tkáně, ale zranění pana Sewarda bylo tak vážné, že bylo rozhodnuto udělat to tímto způsobem,“ vysvětluje chirurg James Henderson z nemocnice v Bristolu, který měl operaci na starost.

Anthony Seward má za sebou dvě další operace, díky kterým se od sebe prsty oddělily, aby s nimi mohl hýbat. „Nedokážu jim dostatečně poděkovat,“ říká dnes Anthony, který před rokem málem přišel o ruku.

Do původní podoby se však lékařům už ruku vrátit nepodaří a Anthony navíc přišel i o práci hasiče. Zároveň musí dvakrát týdně jezdit do nemocnice v Bristolu a možnost amputace stále není vyloučená. Jeho případ začaly vyšetřovat i úřady pro bezpečnost práce. Pochybení připustila i samotná továrna Heatcoat Fabrics. Firma už za prohřešek dostala pokutu ve výši 300 tisíc liber. 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1