Má mít odklad, nebo nemá? Posílat děti do školy moc brzy může být škodlivé, tvrdí americká studie | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Má mít odklad, nebo nemá? Posílat děti do školy moc brzy může být škodlivé, tvrdí americká studie

Má mít odklad, nebo nemá? Posílat děti do školy moc brzy může být škodlivé, tvrdí americká studie

Dilema, které řeší řada rodičů. Kdy poslat děti do školy? Je lepší s nástupem do první třídy neotálet, nebo odklad nevadí? Nová studie Stanfordovy univerzity tvrdí, že dánské děti, u kterých se počkalo jeden rok, měly podstatně vyšší úroveň sebekontroly, která souvisí právě s výsledky ve škole. 

 „Zjistili jsme, že odklad školní docházky i jeden rok, snížil v budoucnu u jedenáctiletých dětí nepozornost a hyperaktivitu o 73 procent,“ vysvětlil Thomas Dee, jeden z autorů studie ze Stanfordovy univerzity pro Quartz

Dee spolupracoval s Hansem Henrikem Sievertsenem z Dánského národního centra pro sociální výzkum. „Byli jsme trochu překvapeni, jak trvalý ten vliv byl,“ řekl Sievertsen. Vliv odkladu školní docházky na hyperaktivitu a nepozornost se v průběhu času nezmenšoval, jak očekávali, ale narůstal. Studie tvrdí, že pokud se počká se školní docházkou o jeden rok, eliminuje se šance, že bude průměrné dítě ve věku 11 let hyperkativnější a nepozornější než ostatní. Začínat se školní docházkou příliš brzy dítě neovlivní podle studie jen v první nebo druhé třídě, ale má dopady na jeho výsledky i v dalších několika letech. 

Nepozornost a hyperaktivita oslabují dětskou sebekontrolu a již dřívější výzkumy ukázaly, že sebekontrola je důležitým faktorem při dosahování dobrých výsledků. Ve stanfordské studii měly děti s nižším skórem nepozornosti a hyperaktivity lepší školní výsledky. Země jako je Finsko nebo Německo posílají děti do školy v pozdějším věku a vypadá to, že prodloužené dětství je nějak neovlivňuje. Naopak finské děti každoročně dopadají velmi dobře v mezinárodním srovnání žáků základních škol.

Americké děti dříve nastupovaly do školy v 5 letech, což je podle studie velmi brzy. Srovnání je ale komplikovanější v tom, že určitá předškolní výchova je tam jeden rok zahrnuta v povinné školní docházce (i když se spíše podobá první třídě něž klasické evropské školce). V dnešní době je asi 20 procentům dětí v těchto předškolních zařízeních 6 let. Především bohatší lidé a rodiče chlapců se totiž domnívají, že budou jejich děti ve škole sebevědomější, což jim pomůže.

Podle studie se nedá jednoznačně říci, že by pozdější začátek školní docházky zlepšil výsledky ve škole. Vědci se soustředili na psychické zdraví. Využili údaje z dánské rozsáhlé studie, která hodnotila psychické zdraví dětí ve věku 7 a 11 let (odpovídalo více než 54 tisíc rodičů sedmiletých dětí a zhruba 36 tisíc voličů jedenáctiletých). V Dánsku by měly děti začít chodit do školy v kalendářním roce, kdy je jim 6 let. Vědci pak zkoumali děti, které se narodily přesně za touto hranicí a děti, které se narodily těsně před koncem této hranice. Argumentovali tím, že ve věku 6 let je věkový rozdíl osm měsíců podstatný.

Studie vysvětluje větší sebekontrolu tím, že pokud jdou děti do školy s ročním odkladem, mohou se lépe rozvíjet díky nestrukturovaným dětským hrám. Vývojoví psychologové zdůrazňují význam vymyšlených her podle dětské fantazie, které dětem pomáhají pracovat s emocemi i vlastním umem. Děti, které nastupují do školy později, se mohou déle věnovat právě takovým hrám. Což je ovlivní i na další léta. 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.