Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Matěj Novák: Ježdění velkých vln je takové nakukování do Pandořiny skříňky přírody

720p360p

Jen málo kdo z nás může říci, že něco dokázal jako první Čech. Matěji Novákovi se však přesně něco takového podařilo. Jako první český surfař se odvážil proniknout do disciplíny big wave – tedy surfování na velkých vlnách, které mohou dosahovat až 30 metrů. A jako první Čech to dokázal. Dokumet No Wave Back, který bude mít premiéru 25. 5. v pražské Lucerně, Matěje na jeho dechberoucí cestě sleduje.

Vzpomeneš si, jaká byla tvá první reakce, když tě Martin Smékal (režisér) oslovil ke spolupráci v rámci prvního dokumentu Choose Your Wave?

Byl jsem hodně překvapený, protože se vůbec někdo zajímal o to, co se děje někde jinde, než na zprofanovaných surfových destinacích.  A potom, co jsem Martina poznal, tak mi došlo, že to myslí vážně, což mě potěšilo. Bohužel tu štáb nemohl trávit víc času, ale i tak jsme z toho dostali maximum.

V dokumentu No Wave Back poznají diváci i místní komunitu surfařů, stali se z vás přátelé? Myslím přátelé v tom pravém slova smyslu?

S těmi lidmi mě pojí velice zvláštní pouto. Když surfujete velké vlny, musíte nechat všechny problémy a zbytečnosti na břehu. Musíte vědět, že riskujete hodně a také vědět, proč tam vzadu jste. Není tam žádný prostor pro nějakou pózu, protože vaše odhodlání a koncentrace musí být stoprocentní a také musíte být připraveni riskovat vlastní život kvůli někomu jinému. Častokrát ty lidi ani neznáte, ale vkládáte jim do rukou svoje zdraví a také jim svěřujete nejradostnější okamžiky života.

Bylo náročné se k tamním surfařům přiblížit? Čím konkrétním sis získal jejich pozornost, respekt a vlastně pomocnou ruku? Co myslíš, že vás sblížilo?

Severní Španělsko je hodně uzavřený region a to platí i o surfařích, takže dostat se do nějakého kontaktu s místními je dost složitá věc. Jde tu i o jazykovou bariéru, protože moje španělština rozhodně není dokonalá a anglicky tu nikdo nemluví. Naštěstí v té samé vesnici, kde bydlím, žije člověk, se kterým jsem se ve vodě potkával a je otevřený a přístupný a ten mi při mé cestě velice pomohl. Samozřejmě teď, díky zkušenostem z velkých vln, už znám více surfařů a spojuje nás láska k oceánu, ale především ta zkušenost z Big Wave surfingu.

Jsi první Čech, který se odvážil sjet big wave, tedy vlnu vyšší než 6 metrů, proč myslíš, že se o to doposud nikdo nepokusil?

Myslím, že si asi nikdo nedokáže představit, jaká cesta k tomu vede. Ani já jsem si to nedokázal představit. Není to jen o odvaze, protože to by pak byla spíš blbost. Ježdění velkých vln je jako ledovec. Všichni vidíme jen to ježdění a tu krásu, ale pod hladinou je daleko větší část dřiny, odříkání a informací.

Jak natáčená probíhalo? Objevila se během něj nějaká velká komplikace? 

Pro mě osobně přišlo natáčení v trochu divokou dobu, takže jsem měl co dělat, abych to zvládl. Nicméně celý natáčecí štáb byl profesionální, až mi bylo kluků občas líto, protože já jsem surfoval a oni chudáci stáli v dešti v osmi stupních a natáčeli tři hodiny v kuse. V ty nejnáročnější dny určitě nějaké komplikace byly, ale já jsem se snažil maximálně soustředit na sebe a na vlny, takže jsem neměl moc čas řešit, jestli někde došla baterka nebo film.

Nastala někdy chvíle, kdy jsi to chtěl vzdát?

Pro slovo vzdát sahám do svého slovníku velice málo, ale je fakt, že v určitou dobu si prostě člověk musí přehodnotit, co je pro něj důležité. Spíš jsem se sám sebe ptal, jestli na to mám a jestli je to opravdu to, co chci. Jestli to nebyla jedna z mých bláznivých myšlenek, která mě zavedla až na hranu.

Když vlnu sjedeš, je v dokumentu vidět radost, kterou máš. Proběhlo ti něco hlavou? Nějaká myšlenka? Nebo jsi ji měl absolutně čistou a soustředil ses na ten daný okamžik?

Když jsem sjel první velkou vlnu, tak jsem měl absolutní čirou radost. Hlavou mi proběhlo, že tohle je přesně ten pocit, pro který jsem to všechno dělal. Další půl hodiny jsem se prostě jen smál, i když voda byla ledová. Až si ze mě začali kluci na vlnách dělat srandu. Myslím, že i tenhle pocit nás všechny spojuje a těžko někdy zevšední.

V dokumentu mluvíš o tom, že tvá příprava byla velmi náročná, v čem konkrétně?

Nejnáročnější je si vybudovat psychickou odolnost. Příprava je náročná fyzicky, protože musíte být stoprocentně fit. Člověk musí upravit jídelníček, musí vysadit téměř veškerý alkohol a denně dřít. Já jsem se snažil maximálně surfovat a udělal jsem si i takový malý plán, jak dlouho být ve vodě a kolik kilometrů upádlovat, abych mohl jít ven. Když nebyly vlny, tak jsem běhal jak na výdrž, tak i na dynamiku a cvičil. Fyzická příprava je takový základ, na kterém stavíte pak svojí psychiku. Hodně mi v tom pomohl i freedivový kurz, který jsem absolvoval v Čechách, ale ideální k přípravě je bigwave survival kurz, který je trochu mimo můj rozpočet. Další část přípravy je samozřejmě ta materiální. Sehnat a dát dohromady všechny věci od neoprenu přes prkno až po vestu, je nejen složité ale také dost nákladné.

Je rozdíl mezi Matějem tehdy (dokument Choose Your Wave) a teď? Změnilo tě to všechno? 

Myslím, že člověk se vyvíjí na základě zkušeností celý život a rozhodně mě tahle zkušenost ovlivnila hodně. Myslím, že mi to znovu pomohlo najít ten pocit, pro který vlastně ve vodě jsem a proč to tam tolik miluji a užívám si to. Problém je, že ježdění velkých vln je dost návykové, takže vám pak spousta vln přijde „nudných“ a chcete dál honit velké.

Ve Španělsku pronajímáš dům a dáváš lidem lekce surfingu. Co když za tebou po premiéře začnou jezdit lidé a budou chtít jít do podobně velkých vln?

Rozmlouvat jim to nebudu, ale myslím, že je to opravdu běh na dlouhou trať a člověk pro to musí být rozhodnutý stoprocentně. Já jsem se připravoval půl roku intenzivně a surfuji víceméně tři roky nepřetržitě. Ale samozřejmě velice rád předám všechny své zkušenosti a rady komukoliv, kdo o to bude stát. Bylo by skvělé, kdybych se mohl potkat ve velkých vlnách s nějakým dalším krajánkem.

Big wave na 6 metrech začíná, ale jsou spoty, kde jsou vlny mnohem větší, chystáš se na ně? A pokud ano, co tě čeká v rámci přípravy?

Jak jsem psal, tak Big Wave je hrozná droga a zatím jsem jezdil jen na dvou velkých spotech, takže bych rád pokračoval v ježdění a třeba se i jednou pokusil o výlet do legendárního Nazaré nebo na Maverics. Bohužel je to sport, který je dost finančně i časově náročný, takže další posouvání hranic v téhle oblasti je velká neznámá.  Ale kdyby ke mně byl osud příznivý a kolo štěstěny se roztočilo, tak jsem připraven na další výzvy. V rámci přípravy bych se musel třeba perfektně naučit ovládat vodní skútr, protože to je prostředek se kterým se pohybujete na velkých vlnách a zachraňujete kolegy. Samozřejmě bych musel ještě přitvrdit ve fyzické přípravě, hodně zapracovat na dýchání a plavání, určitě získat víc zkušeností z velkých vln a dostat se hlouběji do big wave komunity.

Je něco, po čem se ti v Čechách stýská?

Když pominu svíčkovou a guláš, tak samozřejmě nejvíc po rodině a přátelích. V Čechách jsem byl zvyklý vídat přátele téměř každý den a teď, když mám štěstí, tak se s nimi vidím jednou, maximálně dvakrát ročně. Život v exilu, byť u oceánu, má i svoje nevýhody a musím říct, že je jen málo dní, kdy si na svoje známé a kamarády nevzpomenu. V neposlední řadě mi chybí i moje motorka, kterou se mi sem ještě nepovedlo dostat.

Jak jsme řekli, jsi první Čech, který dokázal něco tak náročného. Jaká je tvá hlavní rada pro toho dalšího, co to někdy zkusí?

Paddle hard and do not panic!

Více informací o filmu i o tom, kde jej bude možné vidět na nowaveback.com.


 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1