Měnová reforma v Indii vedla k bitcoinovému šílenství. Hlavně kvůli praní špinavých peněz | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Měnová reforma v Indii vedla k bitcoinovému šílenství. Hlavně kvůli praní špinavých peněz

Měnová reforma v Indii vedla k bitcoinovému šílenství. Hlavně kvůli praní špinavých peněz

Měnová reforma Indie z konce loňského roku vyvolala v Indii doslova bitcoinové šílenství. Lidé chtěli vyprat své špinavé – a najednou neplatné – peníze v obchodech s bitcoiny. To ale vedlo k odhalení nepoctivého Ponziho schématu, při kterém se ztratily tři miliardy dolarů. 

Místo: Indie, respektive její stát Gujarat, sevřený mezi Arabským mořem a hranicemi s Pákistánem. Stát, ve kterém vládnul Naréndra Módí dekádu předtím, než se v roce 2014 stal premiérem celé země. Tehdy sliboval vymýtit zločin a korupci, přitom právě odtud… Ale od vezměme to od začátku.

Zatímco Spojené státy se 8. listopadu 2016 probouzely do dne, kdy bude Donald Trump zvolený prezidentem, v Indii k národu mluvil z televizní obrazovky premiér Módí. Krátce po osmé večer oznamoval jednu z nejrozsáhlejších měnových reforem v novodobé historii. Národu sdělil, že během necelých čtyř hodin přestanou platit nejpoužívanější indické bankovky – ty v hodnotě pěti set a tisíc rupií. Demonetizace, jak se tento krok označuje, byla Módího snahou jak bojovat proti černým penězům spojeným s daňovými úniky, zločiny, financování terorismu.

Módího krok podle očekávání přinesl chaos. Ekonomika ze dne na den vyřadila z oběhu 86 procent indické měny a ačkoliv tiskárny státních cenin jely na plné obrátky, hotovost chyběla všude. Peníze nebyly v bankomatech, tržby mnoha firem a krámků se propadly o desítky procent, protože nebylo čím zaplatit. Módí ponechal lidem možnost si bankovky vyměnit či vložit na účet, pochopitelně však byl každý větší vklad hlídán bankovními úředníky, zda nejde o nakradené peníze.

Takových peněz ale bylo v tu dobu v Indii opravdu mnoho a Indové vymýšleli nejlepší způsob, jak je efektivně vyprat. Jak vysvětluje agentura Bloomberg, největší počet dotazů na Googlu, který se týkal toho, „jak vyprat nezdaněné peníze“, tehdy přišel z Indie. Konkrétně ze státu Gudžarát.

Jednou z možností, jak špinavé peníze zlegalizovat, bylo je vložit do kryptoměn. Krátce po reformě se v Indii vyrojili zprostředkovatelé, kteří za tučnou prémii – okolo 20 procent – zájemcům měnili jejich nyní již neplatné rupie za bitcoiny. Poptávka Indů po moderní, digitální a anonymní komoditě byla obrovská.

Jedním ze subjektů, který z této poptávky těžil, byla kryptoměnová platforma BitConnect. Ta vydávala vlastní měnu – token – a zároveň umožňovala volné tokeny za vysoký úrok zapůjčit. Kdo takto investoval a půjčil firmě ekvivalent například deseti tisíc dolarů na půl roku, přišel si na úrok až 40 procent měsíčně. Úrok byl přitom tím vyšší, čím více lidí investor s sebou přivedl.

Pochopitelně šlo o letadlo, o takzvané Ponziho schéma, ve kterém jsou staří investoři odměňováni ze vkladů nových klientů. Na to sice upozorňoval i například zakladatel kryptoměny Ethereum Vitalik Buterin, ale hlad Indů po výhodném vyprání špinavých peněz byl tak veliký, že byli ochotni to akceptovat. Jedním z investorů byl, jak tvrdí Bloomberg, i místní developer Shailesh Bhatt.

Právě on nyní tvrdí, že pro něj měl celý systém praní špinavých peněz nepříjemnou dohru. Na začátku února totiž upozornil místní autority na to, že byl unesen skupinou policistů, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné asi 200 bitcoinů (v té době asi 1.8 milionů dolarů).

Tamní vyšetřovatel následně obvinil osm policistů zodpovědných za únos. Navíc zjistil, že celý únos zosnoval jeho obchodní spolupracovník Kirit Paladiya a jeho strýc Nalin Kotadiya. Jenže tím celý příběh nekončí. Vyšetřovatel rovněž zjistil, že Bhatt spolu s devíti spolupracovníky včetně Paladiyy sám unesl dva zástupce zkrachovalé platformy BitConnect. Únosci požadovali požadovali zpět své peníze, které vyprali prostřednictvím kryptoměn. Za propuštění dvojice požadovali přes 2200 bitcoinů (okolo 20 milionů dolarů, 600 milionů korun). Paladiyovi nicméně tento zisk nestačil, podrazil Bhatta s vírou, že ten díky vlastním problémům se zákonem nebude moci kontaktovat policisty. To se ale, opět, pořádně přepočítal.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.