Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Menzelovi udělili v Berlíně prestižní cenu. Čerstvý osmdesátník se zotavuje po operaci mozku

Menzelovi udělili v Berlíně prestižní cenu. Čerstvý osmdesátník se zotavuje po operaci mozku

Berlínský filmový festival dnes českému režisérovi a herci Jiřímu Menzelovi udělil cenu Kamera Berlinale. Převzal ji za něj rakouský herec Peter Simonischek, s nímž si zahrál ve filmu Tlumočník. Ten má dnes - v den Menzelových osmdesátin - světovou premiéru. Simonischek cenu Menzelovi, který se předání ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit, doveze do Prahy.

„Milý Jiří, připravil jsi pro nás mnoho hodin štěstí v kině, ať už jako režisér nebo herec. Kamera Berlinale, kterou ti dnes předáváme, je díkem za to a také díkem za tvůj vtip, tvou radost ze života a tvé umění balancovat na úzké hraně mezi smíchem a pláčem,“ řekl v gratulaci ředitel Berlinale Dieter Kosslick.

Připomněl Menzelovy úspěchy v podobě Oscara za snímek Ostře sledované vlaky, který podle něj překvapivě spojil téma odboje proti nacismu a komického milostného příběhu, nebo vítězství na Berlinale, kde v roce 1990 získal Zlatého medvěda za trezorový snímek Skřivánci na niti. Když tento film berlínská přehlídka mohla ukázat, byly to podle Kosslicka dvě hodiny čirého štěstí.

„Je to pro mě velká pocta a radost, že tu cenu budu moci Jiřímu Menzelovi předat já,“ poznamenal při převzetí ocenění jedenasedmdesátiletý Simonischek, který se s Menzelem seznámil loni při natáčení slovensko-česko-rakouského filmu Tlumočník. „Chci jenom říci, že se vždy tvrdí, že v takovém věku už si člověk nenachází nové přátele, ale s Jirkou můžeme skutečně prokázat opak. Udělali jsme spolu jeden film a jsme přátelé,“ řekl Simonischek. „Já mám dalšího kamaráda,“ přitakal mu nepřímo Menzel v krátkém videovzkazu.

„Festival Berlinale mám rád, a to z mnoha důvodů. Provází mě dlouhá léta životem. Uváděly se tady filmy, ve kterých jsem hrál, filmy, které jsem točil, byl jsem v mezinárodní porotě, přijel předat cenu Zlatého medvěda Kenu Loachovi za celoživotní dílo,„ uvedl Menzel v prohlášení zaslaném ČTK. „A jsem rád, že tady je promítán zatím poslední film, ve kterém jsem hrál, Tlumočník. Škoda jen, že za ocenění Kamera Berlinale, které mi je letos uděleno, mohu poděkovat jen na dálku. Ale věřím, že se za kamarády na Berlinale ještě někdy podívám,“ vzkázal.

Menzel, který se zotavuje po operaci mozku, strávil více než tři měsíce ve střešovické nemocnici a před dvěma dny byl podle televize Nova převezen do rehabilitačního zařízení. „Jiří je stále v péči lékařů, ale už probíhá rehabilitace a rekonvalescence a já věřím, že to nejhorší je už za námi,“ řekla televizi jeho manželka Olga.

Menzel, který patří k největším postavám české kinematografie, má v posledních měsících vážné zdravotní problémy. Za ocenění proto poděkoval na dálku. Věří, že za kamarády na Berlinale se ještě někdy podívá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1