Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miss Turecka bleskově přišla o korunku. Svou menstruaci přirovnala ke krvi „mučedníků“

Miss Turecka bleskově přišla o korunku. Svou menstruaci přirovnala ke krvi „mučedníků“

Nová Miss Turecka přišla o svou korunku jen několik hodin poté, co zvítězila v soutěži krásy. Organizátoři si na Itir Esenovou došlápli poté, co zjistili, že kráska na sociálních sítích sdílela příspěvek, v němž přirovnala svůj menstruační cyklus k prolité krvi mučedníků. Odkazovala tím na loňský pokus o převrat, který je v Turecku stále velmi citlivým tématem.

Nezdařený puč se v zemi odehrál loni 15. července. V období okolo prvního výročí události, při které zemřelo téměř 250 "mučedníků", jak o nich prezident Erdogan mluví, dívka publikovala svůj tweet. Podle organizátorů soutěže je „nepřijatelný“. Dívku tak připravili o korunku jen pár hodin poté, co se dozvěděla o svém vítězství. Esenová svůj post komentovala slovy, že se nemínila politicky vyjadřovat, informovala BBC.

Konkrétně na svém Twitteru dívka napsala: „Dnes ráno jsem dostala svou periodu, abych oslavila 15. července jako den mučedníků. Slavím tento den krvácením, které představuje krev našich mučedníků“.

Turecký prezident Recep Erdogan pravidelně označuje lidi, kteří zemřeli během potlačování pokusu o převrat, jako „mučedníky“.

Pořadatelé soutěže krásy se brání, že se o tweetu dozvěděli až po vyhlášení vítězky. Poté se prý setkali, aby situaci prodiskutovali a ověřili autenticitu příspěvku. V pátek pak vydali toto prohlášení: „Je nám líto, že musíme říct, že tento tweet byl sdílen Itir Esenová. Není možné, aby miss Turecka propagovala takový příspěvek“.

Esenová není první miss, která se dostala do středu politického zájmu. Dívce, která soutěž vyhrála v roce 2006, hrozilo vězení za satirickou báseň o Erdoganovi, kterou sdílela na sociální médiích. Od soudu odešla s podmíněným trestem v délce 14 měsíců za urážku hlavy státu.

Prezident Erdogan žaloval tisíce lidí kvůli údajné urážce. Mnoho z žalob později stáhl. Perzekuce ale pokračují. Více než 150 tisíc státních zaměstnanců bylo v období po neúspěšném puči propuštěno, kolem 50 tisíc lidí bylo zatčeno.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1