Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místní u mě hrát nesmí, nechci tu sociální problémy, říká pro INFO.CZ kasinový král Tsoukernik

Místní u mě hrát nesmí, nechci tu sociální problémy, říká pro INFO.CZ kasinový král Tsoukernik

Má rád klasickou hudbu, pro uklidnění létá po okolí s vrtulníkem. "Já se občas proletím po okolí, skvěle si tak vyčistím hlavu." Leon Tsoukernik, majitel casina Kings v příhraničním Rozvadově, v rozhovoru pro server INFO.CZ popisuje, jaké to je podnikat v pokerovém byznysu, jak se organizuje největší turnaj za branami Las Vegas nebo proč místní v jeho casinu nemohou hrát. 

Štěstí, nebo umění? Co je podle vás v pokeru důležitější?

Já si myslím, že především je to disciplína. Tu když nemáte, tak se většinou daleko nedostanete a u stolu vás rychle oberou. Pro hru je třeba i matematické myšlení. A pokud nemáte štěstí, tak bych si ke stolům taky nesedal. Kdybych to měl kvantifikovat, tak podle mě 70 procent úspěšného hráče tvoří disciplína, zbylých třicet procent pak štěstí.

To nevypadá na tak velký hazard.

Ale pozor, těch 30 procent je stále ještě hodně. Není to nějaké zanedbatelné procento. A proto se stává, že slabší hráč může krátkodobě vyhrávat a u hry vydrží. On totiž není schopný vidět ten takzvaný "big picture", neuvědomí si, že má jen štěstí, které ho brzy nejspíš opustí.

Vy jste měl disciplínu, když jste s pokerem začínal?

Moje počátky u pokerového stolu byly s přáteli, a abych řekl pravdu, bylo to občas pořádně drahé. Ale postupně jsem se hru začal učit, měl jsem školení od profesionálních hráčů, od učitelů pokeru. A když tu hru pak hrajete více, tak se často dostáváte do podobných situací, vidíte vzory, které si postupem času zapamatujete. A když to děláte dobře, tak začnete vyhrávat.

Takže jste hrál, až jste si pro sebe v roce 1993 na zelené louce v Rozvadově postavil kasino...

Ano, koupil jsem pozemek v pohraničí, nejdříve z investičních důvodů. Postupem času se mi začali ozývat investoři s tím, že by tady chtěli postavit kasino. Ale já jsem si řekl: Proč bych si zde nepostavil kasino sám?

Praha vás nelákala více?

Ne, to ne. My třeba máme v Praze s jedním kasinem partnerství, spolupracujeme i s jinými kasiny, ale to je zejména kvůli pořadatelům pokerových tour. Ti občas trvají na tom, že chtějí být vidět v Praze a já jim to umožním. My pak fungujeme jako poskytovatel služeb, jako metaforická cateringová agentura, která dodává svoje služby tam, kde jsou potřeba. Ale Rozvadov bych neměnil a další svoje kasino stavět nechci.

Kdysi jste prohlásil, že kasino byste pod 10 miliard neprodal. Kdyby tedy někdo nyní nabídnul miliard jedenáct, bylo by kasino Kings jeho?

Víte, kasino je byznys, má nějakou hodnotu, která se dá přibližně spočítat například z EBITDY (hrubý provozní zisk společnosti). Můj byznys je ale trochu jiný, pořád se vyvíjí, roste. A proto určit cenu kasina Kings může být těžší. Hodnota mého kasina může být mnohonásobně vyšší, než ta vypočítaná ze zisku.

Chtěl byste se vůbec kasina zbavit?

Já to prodávat nechci, nepotřebuji to. Je mi 43 let, nevím, co bych dělal, kdybych svoje Kings prodal. Mám sice skvělou ženu a dvě krásné děti, ale život bez práce si nedovedu představit. Nudil bych se a myslím, že bych asi začal blbnout. Já zkrátka chci ráno vstát a jít do práce, vést stovky lidí. To je to, co mě baví.

Kolik času v kasinu strávíte?

Všechen. Já jsem buď doma, nebo v kasinu. Průměrně jsem tu okolo stovky hodin týdně, ale jsem tady rád. Mám rád tu atmosféru, mám rád hráče.

Netrpí tím rodina?

Ale ne, rodinu zvládám dobře, na ni si čas udělám. Když někam jedu, tak vezmu ženu a děti s sebou. Máme systém, který je nám příjemný, zvládáme to dobře.

Neuvažoval jste někdy, že vpustíte do Kings investora? Nebo zda třeba přímo vstoupíte na burzu, jak je to běžné třeba v USA?

Zatím jsem to tom takto nepřemýšlel. Jednak s tím nemám takovou zkušenost, a zatím nemám ani tu potřebu.

Jaký vidíte vývoj pokeru v budoucnosti? Myslíte, že trh bude stále růst?

Ono se to bude odvíjet od vývoje hry v online prostředí. Tam si na rozdíl od kasina můžete zahrát z domova třeba za 30 centů, za dolar. Je to tam takový přípravka, zjistíte, jak to funguje, naučíte se tam pravidla a strategii. Spousta lidí však chce určité sociální prostředí, chtějí si při hře povídat, ne jenom sedět u počítače. A pro ně jsme tu my. Navíc si jen těžko dokážu představit, že přijdete sem do na Rozvadov a budete si chtít zahrát poker za 30 centů. Myslím, že když už sem dojedete, tak přijedete spíš s několika sty eur.

Takže myslíte, že poker boom bude pokračovat? Tržby třeba právě online herny Pokerstars z core byznysu klesají.

Oni v Pokerstars dělají, co umí. Zavádějí v poslední době nějaké změny, mají nové systémy. Dělají to tak, jak to umí. Já si nemyslím, že by počet pokerových hráčů nějak rostl. Hra se v poslední době změnila v tom smyslu, že profesionálové už „nevykořisťují“ podnikatele tím, že by hráli s nimi u jednoho stolu.

Čím si myslíte, že to je?

Podnikatelé teď hrají lépe než dříve – něco si o tom přečetli a mají strategii. Další věc je, že nechtějí o všechny peníze přijít během pár her proti profesionálům. A pro toho profesionála to už není tak jednoduché je rychle a bez rizika obrat. I to se však stále ještě stává, byť v menší míře, než dříve. Nedávno jsme zde měli cash game, kde podnikatel dělal spoustu základních chyb a prohrál opravdu hodně peněz.

Spousta lidí srovnává poker s dalšími dovednostními hrami – šachami, třeba i investováním na burze.. Co si o tom myslíte vy?

Já bych řekl, že kdo hraje šachy, tak je nejspíš matematicky založený. Myslím, že mohu srovnávat, šachy jsem kdysi hrál a ve vztahu k pokeru mi to dalo spoustu věcí – jak vyvinout strategii v byznysu, v pokerové hře, a tak dále. Mě na pokeru fascinuje, že v této hře má hráč široké spektrum možností, ze kterých se snaží vybírat ty nejlepší. Například u blackjacku máte těch možností mnohem méně, na ruletě si můžete jenom vybrat čísla a pak jenom, většinou marně, doufat.

Na podzim budete v kasinu v Rozvadově pořádat velký festival WSOPE, údajně největší za branami Las Vegas. Jak velký bude?

Ano, bude to velká akce a jsem přesvědčený, že se nám to podaří. Očekáváme účast dvaceti tisíc lidí z celého světa, na garancích máme 600 milionů korun. Jedním z nejdůležitějších turnajů bude charitativní One Drop event, kde je 111 míst se vstupným 111 111 eur. Nyní již máme naplněných přibližně osmdesát depozitů, tento turnaj si přijede zahrát pokerová, sportovní i podnikatelská špička, objeví se například Boris Becker, nebo Tiger Woods pokeru – Američan Phil Ivey.

Získat pořadatelství WSOPE nejspíše nebylo jednoduché. Jaké jsou licenční podmínky?

My nyní máme licenci na pět let a opci na dalších pět let. Ale hned poté, co v listopadu skončíme, tu opci uplatním. Nechci, aby mi to někdo vyfouknul. Ono se občas stává, že konkurence za držitelem licence přijde, zkusí přeplatit, a ten držitel licence začne najednou přemýšlet. Může se to stát, tak to chci mít vyřešené co nejdříve.

Kvůli WSOPE stavíte za kasinem i velký hotel. To musela být velká investice, na kolik vás přišla?

Investice do hotelu mě stála 500 milionů korun, věřím ale, že se vyplatí. V novém hotelu se budou nacházet další pokerové stoly včetně toho finálového, bude tam přes 210 čtyřhvězdičkových pokojů, v posledním patře pak budou pětihvězdičkové apartmány pro tu nejnáročnější klientelu.

Přesto, že se prezentujete jako primárně pokerové kasino, tak zde máte třeba i automaty. Proč?

Někteří naši hosté to vyžadují a my jim chceme vyjít vstříc. Samozřejmě to ale není náš core byznys, jen jakási doplňková služba.

Takže vám sem lidé nechodí naházet poslední výplatu do „matů“?

Ani nemůžou. Místní lidé jsou v kasinu vždy vítaní, mají zde například rauty zdarma, ale hrát je u sebe nenechám. Nechci, aby mi tu vzniknul nějaký sociální problém. Ke mně do kasina jezdí lidé, kteří na to mají. Jen se podívejte okolo, hrají zde podnikatelé, sportovci. Je to pro ně zábava, někdo jde večer do divadla, někdo se jde pobavit ke mně do kasina. Víte, že když sem přijdete, tak si můžete zahrát třeba se sportovci, s podnikateli. A ne že lidé na dávkách zde budou házet svoje poslední peníze do automatů.

Ten zákaz hraní pro místní je striktní?

Ano. Víte, když máte hernu nebo kasino u domu, tak vás to provokuje. My to tedy máme nastavené tak, aby to bylo v poklidu. I když máte silnou vůli a jste zodpovědný, tak se může stát, že máte špatný den. A když večer popijete, a pak se vydáte do herny, prohrajete všechny svoje peníze. Ale ve chvíli, kdy někam za tím hazardem už musíte jet, tak je to jiné. Už musíte překonávat určité hranice, je to pro vás složitější se tam dostat a prohrát.

Jaké zde v Rozvadově máte s místními vztahy?

My jsme tady na vesnici, a tak platí, že pokud se chováte slušně, tak je všechno v pořádku. Místní lidé nechtějí vidět nějakého arogantního boháče, chtějí vidět že za nimi přijdete, pozdravíte, popovídáte. Občas v Rozvadově podporuji nějaké aktivity, sportovní zájmy nebo zdravotní školu. A místní jsou za to rádi. Zde žijí obyčejní lidé. Víte, já jsem byl vždycky pro to, aby byznysmen nejen odváděl státu daně, ale aby se i koukal na svoje okolí, kde působí a podporoval lokální aktivity.

Češi přesto stále kasina vnímají s určitými předsudky.

Ano, ale ta reputace je poškozená nekonečným zástupem heren s hracími automaty. To však není o kasinu nebo o pokeru. Tady v republice se to bohužel hází do jednoho pytle, ale představa Čecha o kasinu je naprosto jiná, než moje představa o kasinu. Na druhou stranu však v tomto směru lidi chápu a nedivím se jim. Já sám jsem ale nikdy nepodporoval zaplivané herny, které z lidí vytahovaly ty poslední peníze. Vždy jsem se proti nim stavěl. Myslím, že město má rozhodovat, jestli chce hazard, nebo ne.

Prý jste se i svými radami podílel na přípravě hazardního zákona.

Ano, nějaké rady jsem poskytnul, přišel jsem třeba s určitými návrhy na omezení her. Některé nápady byly implementovány, jiné ne. On byl ale jiný problém - na ten hazardní zákon byla napojena spousta aktivistů, kteří nechtěli dobrý zákon: Oni chtěli hazard zrušit. Podle mě ale má a vždycky měl hazard své místo ve společnosti. Tedy za předpokladu, že to má určité hranice, že je to kulturní záležitost.

Jak ten zákon dopadnul, se vám líbí?

Je to kompromis. Myslím, že bude třeba, aby se brzy novelizoval, protože některé pasáže jsou udělané poněkud nešťastně. Například hraní pokeru na internetu je nyní téměř nemyslitelné. Poker je masová věc a pokud nemáte masu, tak nemáte poker.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1