Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mobily na sobě mají až desetkrát více bakterií než záchodové prkénko. Přečtěte si, jak se jich zbavit

Mobily na sobě mají až desetkrát více bakterií než záchodové prkénko. Přečtěte si, jak se jich zbavit

Co je podle vás špinavější? Záchodové prkénko, nebo váš mobilní telefon? Zní to možná neuvěřitelně, ale mobil, který u sebe mají lidé většinou nonstop, má na sobě až desetkrát více bakterií než je na toaletě. Důvodem je skutečně přílišné sžití se s přístrojem, který jeho uživatelé berou kamkoli. Existuje přitom jednoduchý způsob, jak se nechtěných mikroorganismů na displeji zbavit.

Podle posledního průzkumu firmy Deloitte, na který upozornil časopis TIME, Američané kontrolují svůj telefon zhruba 47krát denně. V posteli, při obědě, ale i při nepříliš „sterilních“ aktivitách, jako je návštěva toalety, nebo čekání u doktora. Z prstů se na telefon dostává nejvíce nečistot právě proto, že by málokoho napadlo, že by si měl před dotykem telefonu umýt ruce. Přístroj plný bakterií pak přitom lidé při telefonování mají velice blízko úst nebo dalších sliznic, kterými do těla mohou proniknout různé nákazy.

Experti z univerzity v Arizoně odhalili, že na povrchu přístroje může být v jednom okamžiku až 17 tisíc mikroorganismů. To je asi desetkrát více, než se jich nachází na většině toaletních prkének. A přestože většina z těchto bakterií neohrožuje kriticky lidské zdraví, dávat si k ústům záchodové prkénko by napadlo málokoho. Telefonují ale téměř všichni.

„Nežijeme ve sterilním prostředí. Dotýkáme se povrchů, na kterých mohou být bakterie. V okolí je mnoho různých škodlivých látek,“ vysvětluje lékařka Susan Whittierová, která vede oddělení klinické mikrobiologie na Kolumbijské univerzitě. Na mobilech se tak mohou objevit například bakterie E.coli, streptokokové a stafylokokové, ale i obyčejná chřipka.

Nejrizikovějším prostředím je koupelna a toaleta. Při spláchnutí se totiž právě bakterie E.coli rozšíří do okolí a pokud je v jejich blízkosti mobil, přichytí se na něj. „Když si vezmete mobil s sebou na toaletu, je to stejné riziko, jako byste si po použití záchodu neumyli ruce,“ potvrzuje epidemioložka Emily Martinová z univerzity v Michiganu.

Pokud se však nechcete telefonu při návštěvě toalety vzdát, existuje i přesto snadný způsob, jak se kontaminaci bakteriemi vyvarovat. Ideální je povrch telefonu denně čistit, nejlépe hadříkem namočeným do roztoku smíchaným z 60 % vody a 40 % alkoholu. Velice účinné je samozřejmě i dostupnější řešení – několikrát denně si pečlivě umýt ruce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1