Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mrkev s medem. A dalších 7 podivných jídel slavných

Mrkev s medem. A dalších 7 podivných jídel slavných

Ačkoli si slavné a známé osobnosti mohly nebo mohou dovolit světově proslulé šéfkuchaře a jídla nejvyšší kvality, často mají velmi extravagantní stravovací návyky, a ne vždy jedí v souladu se zdravou výživou. O tom, co si oblíbily některé známé osobnosti, napsal italský deník Corriere della Sera.

Říká se, že snídaně je nejdůležitější jídlo z celého dne. Slavný britský politik Winston Churchill byl o tom přesvědčen do té míry, že si k snídani dopřával dva chody: prvním byla vejce v košili, toust, džem, máslo, káva s mlékem a trochu uzeniny, druhým půlka grapefruitu, který zapíjel pomerančovou šťávou a whisky se sodou.

Barack Obama, který jako chlapec pracoval pro jeden americký zmrzlinářský řetězec, pak nesnášel zmrzlinu, avšak miloval proteinové tyčinky s čokoládou a arašídy a měl slabost pro nudle s krevetami, které připravovala jeho choť Michelle. Ale aby se neshodil před studenty, když se ho jednou ptali, jaké je jeho oblíbené jídlo, řekl, že to je brokolice.

Strava Donalda Trumpa se příliš nelišila od toho, co jedí obvykle mladí lidé. Rád si dával Big Mac, ale nepohrdl ani pizzou, kterou však pojídal bez kůrky. Další oblíbená jídla amerického miliardáře jsou mleté maso po italsku (polpettone), dobře propečený biftek a zmrzlina s třešněmi a vanilkou.

"Zakladatel Microsoftu Bill Gates přiznal, že miluje levné hamburgery, sýr ve spreji a dietní kolu."

Zakladatel Apple Steve Jobs podle jeho životopisce Waltera Isaacsona měl ve zvyku konzumovat jen jeden typ jídla několikrát po sobě, a to mrkev s medem, kterou pojídal celé týdny. Jednou to přehnal do té míry, že jeho pleť nabyla oranžové barvy.

Zakladatel Microsoftu Bill Gates přiznal, že miluje levné hamburgery, sýr ve spreji a dietní kolu. V sedmdesátých letech, kdy byl pouhým programátorem, vypil litry rozpustného nápoje Tang, který někdy pojídal v podobě prášku.

Americký podnikatel Henry Ford byl přesvědčen, že jeho organismus je jako stroj, kterému je třeba dodávat správné palivo. Vyzkoušel na sobě některé ze svých extravagantních teorií, například takovou, že se pravidelně živil plevelem ze své zahrady, který konzumoval v podobě salátu či si ho dával do sendviče.

Albert Einstein miloval smažená vajíčka a houby, jako dezert si rád dal jahody. A pokud jde o jeho výstřednosti, zbožňoval punč s celerem a jednou byl přistižen svým řidičem, jak pojídá kobylku.

Hillary Clintonová si zase jednou přečetla článek o přínosu pálivých papriček pro imunitní systém a svůj den vždy zahajuje pozřením jedné pikantní a čerstvé papričky jalapeňo.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1