Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Musk usiluje o podporu veřejnosti pro tunel pod Los Angeles. Slibuje nulovou hlučnost a jízdné za dolar

Musk usiluje o podporu veřejnosti pro tunel pod Los Angeles. Slibuje nulovou hlučnost a jízdné za dolar

Nulovou hlučnost na povrchu a jízdné za jeden dolar (méně než 22 Kč) slíbil americký podnikatel Elon Musk na veřejném vystoupení v Los Angeles ve snaze získat podporu veřejnosti pro svůj projekt vysokorychlostního přepravního systému hyperloop. Bude to podle něj „téměř jako autonomní, podzemní víceúrovňový systém,“ kterých mohou být tisíce.

„Je to jedno z řešení pro dopravu v Los Angeles. My si myslíme, že by mohlo fungovat a že stojí za to ho vyzkoušet,“ řekl Musk, kterého citoval server CNN.

Pro hloubení tunelů vyvinula Muskova společnost Boring vlastní razicí stroj, který pracuje desetkrát rychleji než současná zařízení. Tunel z Los Angeles do San Franciska zvládne podle ředitele firmy Steva Davise prorazit za několik týdnů. Prozatím firma žádá o povolení k ražbě tunelu v délce 4,3 kilometru, který chce vyhloubit v západní části města. Má to být první krok k vybudování téměř stokilometrové sítě tunelů pod Los Angeles.

Představitelé města jsou projektu nakloněni. Magistrát firmě Boring udělil výjimku z přezkumu stavu životního prostředí - procesu, který může trvat velmi dlouho. To se ale nelíbí dvěma občanským sdružením, která tento měsíc město zažalovala. Domnívají se, že nebyl dostatečně zvážen vliv na životní prostředí a že novátorský projekt je příliš riskantní. Kritické hlasy zaznívají také mezi odborníky, podle nichž Muskův projekt může způsobovat zácpy u vstupů a výstupů systému, což poněkud eliminuje jeho východy.

Musk obyvatelům Los Angeles slíbil jízdy v prvních zkušebních tunelech zdarma. „Bude to jako menší podivná Disney jízda v Los Angeles,“ řekl Musk nadšenému davu. S konceptem hyperloop přišel Musk v roce 2013. Jde o vysokorychlostní transportní systém, který má cestující a náklad přepravovat v kapslích podtlakovými trubkovými tunely rychlostí asi 240 kilometrů za hodinu. Cesta z Los Angeles do San Franciska by se tak zkrátila z šesti hodin na 30 minut.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1