Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na jihu Číny vyroste „lesní město“ pro tisíce lidí. Ročně pohltí 10 tisíc tun oxidu uhličitého

Na jihu Číny vyroste „lesní město“ pro tisíce lidí. Ročně pohltí 10 tisíc tun oxidu uhličitého

Poblíž jihočínského města Liou-čou vyroste do tří let podle návrhu italského architekta Stefana Boeriho „lesní město“. Mezi 40 000 stromy a takřka milionem rostlin bude žít 30 000 lidí. Díky stromům a rostlinám město pohltí ročně 10 000 tun oxidu uhličitého (CO2), 57 tun znečišťujících látek a vyprodukuje 900 tun kyslíku.

Italský architekt a urbanista Stefano Boeri se proslavil mimo jiné konceptem „vertikálního lesa“, modelem obytné budovy osázené rostlinami, anebo stavbou multifunkčního kongresového centra Villa Mediterranée v jihofrancouzské Marseilli.

„Lesní město“ bude postaveno na sever od města Liou-Čou v hornaté čínské autonomní oblasti Kuang-si a bude se rozprostírat na 175 hektarech podél řeky Liou-ťian. Spojení mezi Liou-čou a novým zeleným městem budou obstarávat rychlovlaky a elektromobily. Vedle rezidenčních částí města budou vybudovány i dvě školy a nemocnice, počítá se s prostorem věnovaným obchodu i odpočinku.

Plánuje se též využití geotermální energie a solárních panelů. Snahou je, aby město bylo energeticky nezávislé.

„Díky rostlinám v parcích a zahradách, ale též v ulicích a na fasádách domů přispěje toto energeticky nezávislé město ke zlepšení kvality ovzduší, snížení průměrné teploty, vytvoří se hlukové bariéry a zlepší se biodiverzita,“ vyjmenovává pozitivní dopad projektu web studia architektů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1