Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na mršinu velryby se vrhla tlupa ledních medvědů. Zajímavá fotografie odhaluje znepokojivý trend

Na mršinu velryby se vrhla tlupa ledních medvědů. Zajímavá fotografie odhaluje znepokojivý trend

Mysleli si, že vidí stádo ovcí. Místo toho ale turisté u břehů ruské Wranglerova ostrova vyfotili skupinu ledních medvědů, která se snažila ukořistit potravu. Vědci nyní upozorňují, že takové momenty nebudou vzhledem ke klimatickým změnám výjimečné. Přibývat může i konfliktů s lidmi.

Lední medvědy přilákala na břeh velryba, která uvízla na mělčině. „Byla to zcela mimořádná situace,“ praví Alexander Gruzdev, ředitel rezervace na Wranglerově ostrově, kde se událost v říjnu stala.

Do budoucna by se ale podobné scény mohly množit. Klimatická změna ovlivňuje tání arktického ledu. Ten mizí dříve než v minulosti, a lední medvědi tak musí trávit více času na mělčině. Podle studií se na pevnině pohybují o měsíc déle než před dvaceti lety.

Překvapení turisté ale zřejmě nebudou jediným efektem změn chování polárních zvířat. Pro medvědy to znamená horší přístup k potravě. Dosud byli zvyklí lovit tuleně, hlavní část své výživy, z ledu. S jeho ubýváním ale klesá i počet medvědích úlovků.

„Jsou to vynalézavá a přizpůsobivá zvířata a někteří medvědi si pravděpodobně obstarají něco k jídlu, ale počet medvědů, kteří momentálně žijí na Arktidě, nemůže být na souši udržitelný,“ domnívá se Eric Regehr z Washingtonské univerzity, jenž se lokalitou dlouhodobě zabývá.

Podle expertů je asi sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že do poloviny století vymře více než třetina ze současného počtu 26 tisíc ledních medvědů. „Otázka je, v jakém bodě populace začne odhalovat negativní efekty. Bude to jeden a půl měsíce pobytu na souši nad normálem, dva měsíce nebo více?“ ptá se Regehr.

Vedlejším efektem mohou být i častější toulky vyhladovělých medvědů po vesnicích a konflikty s lidmi. V polovině října se takhle skupina medvědů přiblížila k vesnici Rirkajpij na Čukotce. Vesnice zakázala dětem chodit do školy pěšky a zrušila některé veřejné události.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1