Na osmi z deseti bankovek jsou stopy kokainu. Na mincích zase bakterie salmonely | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na osmi z deseti bankovek jsou stopy kokainu. Na mincích zase bakterie salmonely

Na osmi z deseti bankovek jsou stopy kokainu. Na mincích zase bakterie salmonely

Špína, bakterie i kokain – to vše se ukrývá na povrchu bankovek. Američtí vědci zjistili, že peníze dokáží vydat svědectví nejen o tom, kde se předtím pohybovaly, ale i o tom, jaká zvířata jejich majitelé chovali, nebo jaké jídlo často jí. Stěry z bankovek tak mohou přinášet zajímavé demografické údaje. 80 procent papírových peněz má prý navíc na svém povrchu zbytky kokainu.

Vědci podle CNN zjistili, že na amerických bankovkách se ukrývá mnoho mikroskopických částic. Různé bakterie, houby i viry tak dokážou podat svědectví nejen o onemocnění jejich majitele, ale také o tom, co často jí nebo jaké zvíře má doma.

Vědci tak pomocí sledování pohybu bankovek mohli zjistit, jaké potravinové preference mají lidé v různých reginech. Při zkoumání v New Yorku tak například zjistili, že obyvatelé Harlemu jedí více kuřat, než ti, co bydlí v čínské čtvrti a mnohem častěji vyhledávají ryby. Krom neškodných zbytků jídla se ale na bankovkách vyskytovaly také některé bakterie. Experti objevili například Propionibacterium acnes, která může za vznik akné, nebo Streptocoka oralis, který se běžně vyskytuje v lidských ústech.

Kromě poměrně neškodných bakterií se ale na penězích a bankomatech mohou vyskytovat i nebezpečnější věci. Na výběrových automatech a mincích experti objevili stopy salmonely i sporu E.coli, která způsobuje infekce zažívacího traktu. Rada rodičů, abychom si po manipulaci s penězi umývali ruce, tak zřejmě asi není úplně zbytečná.

Kromě zbytků jídla, DNA a bakterií výzkumníci objevili na bankovkách také stopy drog. Nejvíce bylo kokainu. Ten byl údajně až na 80 procentech sledovaných vzorků. Kromě kokainu byly na penězích také stopy morfinu, heroinu nebo metamfetaminu, ovšem v mnohem menší míře než kokain.

Americké peníze jsou ze směsi materiálů, které podle vědců dokáží na sebe mnohem lépe vázat mikroorganismy. Některé země naopak přechází na „hygieničtější“ plastové peníze. V Kanadě jimi platí už od roku 2013, Velká Británie je částečně zavedla loni.

Experti navíc přemýšlí, jak peníze od nánosu cizích částic čistit. Jednou z možností by byla dezinfekce v bankomatech, kam se bankovky čas od času opakovaně dostávají. Vystavením oxidu uhličitému při specifické teplotě a tlaku by se údajně mohly peníze vyčistit.

Ve Spojených státech navíc od roku 1998 existuje speciální webová služba, prostřednictvím které můžou zájemci sledovat pohyb peněz, kterými zaplatili. Na stránce Where‘s George? mohou po registraci sériového čísla sledovat pohyb bankovky. Tu předtím ale musí označit a připojit prosbu, aby příští majitel bankovky zadal na webovou stránku informace o tom, kde peníze dostal a kde bydlí.

O podobný projekt se před několika roky pokusili i Češi s webem Padejede.cz. Do padesátikoruny údajně zabudovali GPS lokátor a na webové stránce mapovali její pohyb. Kampaň se stala virálem a vyšlo najevo, že padesátikoruna s GPS neexistuje. Tvůrci kampaně chtěli pouze upozornit na skutečnost, že lidé čím dál méně přispívají na charitativní organizace.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.