Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na území Česka existovaly desítky nacistických táborů. Umřely v nich stovky dětí, říká Padevět

Na území Česka existovaly desítky nacistických táborů. Umřely v nich stovky dětí, říká Padevět

Nacistické tábory pro integraci domnělých nepřátel se nenacházely jen na území Německa a na východě Evropy. Také na českém a moravském území v době okupace fungovaly desítky táborů, ve kterých režim věznil nepohodlné. O většině z nich už ale v současnosti společnost neví. Někde se zachovaly jen zbytky zdiva, na některých místech jsou pamětní desky, někde jakákoli připomínka lidského utrpení zmizela úplně. I na našem území se ale pod taktovkou nacistů děla zvěrstva, která se mohla srovnávat s utrpením v koncentračních táborech. „Jedním z nejhorších táborů na českém území, o kterém se také nemluví, byl tábor v Dětřichově u Moravské Třebové, ze kterého se dodneška nezachovalo vůbec nic, jenom malý hřbitov. Byl to speciální porodní tábor pro ženské vězenkyně, především pro Rusky, Ukrajinky a Polky. Když tyto ženy otěhotněly, byly odvezeny sem, kde musely v příšerných hygienických podmínkách porodit. Krátce po porodu zde zemřelo asi 300 dětí,“ popisuje historik Jiří Padevět, kterému nedávno vyšla o táborech na území dnešní České republiky kniha Za dráty.

Veřejnost pravděpodobně zná tábory v Terezíně nebo v Letech u Písku. Jaká další zařízení na našem území existovala?

Kromě těch dvou, co jste jmenovala, jsou skoro všechny více či méně polozapomenuté. Málokdo ví, že kromě Letů existoval další takzvaný cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu a naprosto zapomenutou kapitolou naší historie jsou tábory pro maďarské Židy na jižní Moravě a v jižních Čechách, které vznikly v roce 1944. Známější jsou možná pobočky koncentračních táborů Flossenbürg a Gross-Rosen v západních Čechách a na severní Moravě. Ale těch zapomenutých míst je daleko víc.

Fungovaly tábory na našem území po celou dobu války, nebo pouze zpočátku a vězni se posléze postupně přesouvali do vyhlazovacích táborů?

Většina táborů fungovala po celou dobu okupace. Většina lidí si pravděpodobně představuje, že v táborech byli především obyvatelé protektorátu, ale v řadě z nich byli především cizinci. Málo se ví, že v Brně byla jediná protektorátní pobočka tábora Auschwitz, kde byli internováni příslušníci polského odboje. Ta budova dodnes existuje, sídlí tam Biskupské gymnázium. Současnou budovu postavili právě vězni, původně tam měla sídlit Technická akademie SS.

Koho nacisté ve zdejších táborech internovali? Odbojáře, Židy, homosexuály?

V táborech byli lidé ze všech možných důvodů. Strašně nerad oběti totalit kategorizuji. Řekněme, že tam pobývali ti, o kterých někdo z neopodstatněné nadřazenosti rozhodl, že musí být uvězněni. Nacistický režim stejně jako protektorátní správa byly založeny na útlaku. Chtěl jsem psát o lidech, kteří jsou schopni a ochotni z různých, většinou bizarních důvodů někoho uvrhnout „za dráty“. Právě proto se tak jmenuje i moje kniha.

Vězni byli nuceni také pracovat, například při budování cest, na stavbách a podobně. Bylo možné, aby si vězně najal na práci kdokoli?

Většinou měla práce vězňů směřovat ke „konečnému vítězství Třetí říše“. Pracovali tak na budování protektorátu, nebo posílení zbrojní a potravinové základny. Konkrétně například v průmyslových závodech v Plzni, nebo v zemědělství, kde pracovaly především ženy.

V táboře v Letech, který zřídily protektorátní úřady, byli čeští dozorci. Jak to bylo v ostatních zařízeních?

Záleží na tom, kým byl ten tábor zřízen a za jakým účelem. V nacistických koncentračních táborech, které patřily do systému koncentračních táboru SS, byli dozorci buďto příslušníci SS nebo německé ochranné policie. V případě protektorátních táborů hlídali četníci, někdy dokonce penzionovaní četníci, kteří byli reaktivováni zpět do služby. Někdy byli mezi dozorci i lidé jiné národnosti, třeba Maďaři, Rumuni, nebo Lotyši ve službách SS. Národnostní složení dozorců bylo stejně pestré jako národnostní složení vězňů.

Jaké byly v táborech podmínky? Bylo například snazší z nich utéct ve srovnání s vyhlazovacími tábory?

V knize mnoho útěků nezmiňuji, snažím se soustředit na existenci táborů jako takových. K útěkům samozřejmě docházelo, ale pokud vězeň neměl zázemí, tedy neschoval se u příbuzných, byla velká pravděpodobnost, že bude do tábora vrácen. Co se týče táborových podmínek, ty byly ve většině případů „snesitelnější“ než ve vyhlazovacích táborech. Slovo snesitelnější jsem dal do uvozovek schválně, protože pro nás by ty podmínky byly k nevydržení. Tábory na českém území nebyly primárně určeny k zabíjení vězňů. Umírali zde sice hladem, po ubití dozorci a na různé epidemie, ale nebyly zde vražděni systematicky, jako třeba v Treblince. Všechna místa, která jsem v knize popsal, nicméně naplňují základní definici koncentračního tábora – vězni v nich trpěli nedostatkem lékařské péče, jídla a měli omezenou možnost pohybu. Jedním z nejhorších táborů na českém území, o kterém se také nemluví, byl tábor v Dětřichově u Moravské Třebové, ze kterého se dodneška nezachovalo vůbec nic, jenom malý hřbitov. Byl to speciální porodní tábor pro ženské vězenkyně, především pro Rusky, Ukrajinky a Polky. Když tyto ženy otěhotněly, byly odvezeny sem, kde musely v příšerných hygienických podmínkách porodit. Krátce po porodu zde zemřelo asi 300 dětí.

Jak se na tábory dívali Češi? Tipuji, že museli tušit, co se „za dráty“ odehrává. Snažili se například nějak vězňům pomoci?

Většina táborů byla na odtrženém území, tedy v německém prostředí. Další byly v budovaném vojenském prostoru Waffen-SS na Benešovsku, to znamená v místech s minimem českého obyvatelstva. Kontakt Čechů a Moravanů s vězni byl tak velmi omezený.  Setkávali se s nimi ale například právě v pracovních táborech zřízených protektorátní vládou. Přestože se i mezi českými dozorci našli řekněme přílišní horlivci, řada dalších se snažila internovaným více či méně pomáhat. Popsal jsem třeba jeden případ z Podkrkonoší, kde byla pobočka koncentračního tábora, ve které byly vězněny především Židovky z Maďarska a Polska. Velitelka toho tábora – česká Němka – byla k vězenkyním tak laskavá, že o ní napsaly divadelní hru, kterou ji věnovaly a v táboře inscenovaly.

Co se s vězni dělo s koncem války?

Část z nich zažila osvobození, když stráže odešly z tábora dřív, než se přiblížila fronta. Řada vězňů ale byla vyhnána na pochody smrti, při kterých zahynula. Vězně z malého tábora pro maďarské Židy v Mikulově povraždili s koncem války přímo na místě.

V knize nabízíte i informace a krátké medailonky táborových dozorců. Kolik z nich se po válce povedlo potrestat?

Většině z nich se podařilo uniknout. Procento potrestaných je rozhodně menší, než by mělo být.

Nakolik jsou bývalé tábory zachované? Jsou na místech alespoň pamětní desky?

Některá místa jsou poměrně zachovaná, a přesto je téměř nikdo nenavštěvuje. Týká se to například pozůstatků tábora Litoměřice, což byl největší koncentrační tábor na našem území, jak rozlohou, tak počtem obětí. O Terezíně a Letech lidé ví a jezdí tam. Většina míst bývalých táborů je ale zapomenutá úplně.

Proč podle Vás některá místa nikdo nenavštěvuje? Může to být i tím, že v táboře byli vězněni převážně cizinci?

Hlavním důvodem je podle mě 40 let komunistického režimu, které jsme prožili. Tehdy se totiž hodilo některá místa a oběti připomínat a některá naopak ne. To je podle mě ten hlavní důvod, proč některé příběhy upadly v zapomnění. A další důvod bych vyjádřil sice smutnou, ale obávám se, že pravdivou řečnickou otázkou: „Koho to vlastně dneska zajímá?“.

Jak byste na tuto otázku odpověděl?

Mělo by to zajímat všechny, kteří mají alespoň minimální vztah k místu, kde žijí a chtějí znát jeho historii. To připomínání není žádný patos, je to opravdu úcta k obětem, které v táborech trpěly a někdy tam i zahynuly. Mělo by to pro nás být také připomínkou toho, co zřejmě už nechce nikdo z nás zažít.

Co se stalo s tábory po válce? Některé prý sloužily jako shromaždiště Němců…

Ano, to se stávalo ve více případech, protože Němců i zajatých vojáků Wehrmachtu bylo mnoho a bylo potřeba je někam umístit. Stadiony, biografy a sokolovny nestačily, a proto bylo využito každé místo, kde bylo možné internovat větší množství osob. Nejparadoxnějším případem je pevnost Terezín, kde se Červený kříž staral začátkem května 1945 v jednu chvíli o bývalé vězně gestapa a na vedlejším dvoře už samozvaní čeští ozbrojenci týrali Němce posbírané v okolí.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1