Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Naděje pro svět. Vědci pokročili ve vývoji vakcíny proti viru HIV

Naděje pro svět. Vědci pokročili ve vývoji vakcíny proti viru HIV

V boji s virem HIV svitla nová naděje. Podle výzkumu zveřejněného v časopise The Lancet jsou vědci blízko posunu ve vývoji účinné vakcíny. Ta v raném stádiu pokusu vyvolala imunitní reakci u lidí a opic makaků. To znamená, že je natolik bezpečná, aby se dostala do další fáze testování. Ta zahrnuje zkoušky na větším počtu lidí.

První fáze testování slouží vědcům k určení ideální dávky, kterou je třeba použít, a poznání, zda je vakcína bezpečná. Látku testovali na 393 zdravých osobách a nízkým rizikem infekce a 72 opicích. Lidé pocházeli z 12 klinik v Jihoafrické republice, východní Africe, Thajsku a Spojených státech.

Vzhledem k tomu, že v první fázi vakcína uspěla, může být nyní testována na větším vzorku pacientů s vyšším rizikem infekce. Studie, která začala již na podzim, aktuálně probíhá u 2600 žen v subsaharské Africe.

Vědci upozorňují, že prvotní úspěchy ještě neznamenají úspěch ve vytvoření skutečné vakcíny, která lidi ochrání před HIV. „Řekl bych, že jsme s těmi daty dosud spokojení, ale musíme je vykládat opatrně,“ komentuje spoluautor studie Dan Barouch z Harvardovy lékařské školy.

Ačkoli od 80. let lékaři dosáhli v léčbě a prevenci HIV pokroků, stále se nedaří najít účinnou léčbu ani zmíněnou vakcínu. Každý rok se přitom virus objeví u 1,8 milionu nových pacientů. S HIV v těle žije na celém světě téměř 37 milionů lidí.

Podle nejnovějších dat se v Česku za prvních pět měsíců letošního roku nakazilo virem HIV 94 osob, což je o 10 méně než loni ve stejném období. Od roku 1985 se podle Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu nakazilo celkem 3524 osob, u 608 propukla nemoc AIDS a 289 lidí na ni zemřelo. Nejvíce nakažených bylo v Praze, nejméně hlásí Vysočina.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1