Články odjinud

Nadopovaná společnost. Odborníci varují před nárůstem dopingu u rekreačních sportovců

Nadopovaná společnost. Odborníci varují před nárůstem dopingu u rekreačních sportovců

Zatímco antidopingoví komisaři občas usvědčí z dopingu některé profesionální sportovce, mnohem větší problém je podle odborníků doping v amatérském a rekreačním sportu. Někteří lidé jsou totiž ochotní riskovat život i kvůli tomu, aby na „pouťovém“ běhu porazili kolegu z práce.

O stále rostoucím problému dopingu mezi amatéry promluvil mimo jiné Franz Schwarzenbacher, šéf týmu rakouských kriminalistů, který odhalil pět dopujících lyžařů na nedávném mistrovství světa v klasickém lyžování v rakouském Seefeldu. Podle Schwarzenbachera by se měla společnost kromě boje proti podvodům s dopingem v profesionálním sportu zaměřit více i na amatéry. Právě v této sféře, a nikoliv mezi profesionálními závodníky, se točí nejvíc peněz z prodeje dopingových látek.

„Objem obchodu s dopingem je v současné době srovnatelný s prodejem drog. A marže jsou dokonce ještě vyšší, než když se prodávají drogy,“ uvedl Schwarzenbacher pro deník Kurier. Obecně zakořeněná představa, že dopují především ti, kteří si sportem vydělávají velké peníze, je podle něj mylná. „Jde také o ego, o to, abych třeba porazili kamaráda. I kvůli tomu lidé dopují. Nejen kvůli penězům,“ uvedl rakouský komisař.

Jeho slova potvrzují i stovky dalších odborníků, kteří mají zkušenosti s dopingem, včetně těch českých. Důvod rozšíření dopingu i na rekreační sport je přitom jednoduchý. Tak, jako lékaři varují před tím, že se děti přestávají hýbat a sportovat, vzniká na druhou stranu ve společnosti jiný, zcela opačný fenomén. Do sportu se velmi aktivně vrhají muži a ženy, kteří začínají opravdu aktivně závodit až ve středním nebo ještě pozdějším věku. Jejich nasazení a touha po úspěchu si ale nijak nezadají se soupeřením profesionálů.

„Jeďte se někdy podívat na nějaké amatérské závody. Tam není žádná přátelská atmosféra jako mezi lidmi, kteří si takzvaně jednou udělat žízeň. Tam je tak tvrdá konkurence, že to v mnoha případech hraničí až se nevraživostí,“ řekl INFO.CZ Jiří Lutovský, profesionální cyklistický trenér, který čtyři roky vedl i českou reprezentaci horských kol v cross country.

Nejde ale jen o zápal amatérských závodníků. U některých amatérů podle něj v mnoha případech existuje minimálně důvodné podezření, že si kromě tréninku pomáhají k výsledkům i jinými prostředky. „Za ty roky už znáte v tomhle sportu takřka každého. Víte, jak začínal, jakou má výkonnost, talent, kolik má natrénováno. A pak se na nějakých cyklomaratónech, otevřených i pro amatéry, najednou objeví lidé, které nikdo nikde předtím neviděl a jsou schopni držet krok s absolutní špičkou,“ uvedl Lutovský.

Podle něj prakticky není jiné vysvětlení než doping. „Zázraky se sice dějí, ovšem aby někdo nikdy vrcholově nesportoval a pak se před čtyřicítkou dostal najednou do formy vrcholového sportovce, to prostě není možné,“ řekl Lutovský. Podobných příkladů lze v Česku najít podle něj celou řadu. Už před čtyřmi lety poslal jednoho ze svých svěřenců, nadějného juniorského reprezentanta v horských kolech, aby se v rámci tréninku rozjezdil na silničním závodě ryzích amatérů. Navzdory očekávaného drtivému vítězství skončil vrcholový sportovec mezi amatéry až desátý. „Tomu se pak musíte jenom smát,“ říká Lutovský.

Mezi sportovci je podle něj veřejným tajemstvím, že amatéři dopují ve velkém. Anabolika, stereoidy, krevní deriváty, léky jako třeba modafen. V Česku i v zahraničí obchod s dopingem pro rekreační sféru zažívá nevídaný boom. Česká Národní protidrogová centrála řeší zhruba 50 případů obchodu se zakázanými dopingovými látkami ročně, v Rakousku policie jen v posledních dvou letech odhalila pět nelegálních laboratoří na výrobu dopingu pro amatéry. A to je jen špička ledovce.

Už před patnácti lety napsal americký novinář Stuart Stevens knihu, v níž popsal, jak snadné je dnes dostat se k dopingu kdysi dostupném jen pro špičkové sportovce. „Stačilo zajít do posilovny a zeptat se pár správných lidí,“ uvedl Stevens. Jako čtyřicátník se vydával za nadšeného amatérského cyklistu, který by chtěl v co nejlepším čase absolvovat vytrvalecký cyklistický závod Paříž-Brest-Paříž. Jakmile projevil zájem o doping, dostal desítky nabídek na prodej růstových hormonů, testosteronu i hormonu EPO, který urychluje přenos kyslíku v krvi. Zároveň začal na internetu komunikovat s dalšími amatérskými sportovci, kteří mu na základě vlastních zkušeností radili, v jakých dávkách a v jaké frekvenci má dopingové prostředky užívat. Byli mezi nimi lidé, kteří amatérsky závodili na kole, stejně jako amatérští běžci nebo lyžaři. 

„Kdo má dnes peníze, tak nemá problém sehnat doping,“ řekl Jiří Lutovský. Nemusí totiž podle něj jít jen třeba o stereoidy, ale i o běžně dostupné léky. „Třeba EPO je běžně v lékárnách k dostání jako lék při potížích s dýcháním, Když budete mít dvacet až třicet tisíc měsíčně, můžete ho užívat i jako doping,“ uvedl Lutovský. Jestliže se podle něj najdou amatéři, kteří na amatérských závodech jezdí na kolech za statisíce, snadno oželí desetisícové částky za podpůrné prostředky.

Podobné je to s krevním dopingem, který policie odhalila v Seefeldu a který je běžnými metodami prakticky nezjistitelný. „Odebrání a uskladnění krve zvládne každá zdravotní sestra,“ řekl INFO.CZ Michal Polák z úseku osvěty a vzdělávání Antidopingového výboru ČR. Doping vlastní krví spočívá v tom, že si člověk odebere krev, uskladní ji a pak krátce před závodem nebo zápasem znovu vpraví do těla. Tím dosáhne „zhuštění“ krve a tedy i lepšího přenosu kyslíku při sportovním výkonu.

I Michal Polák přitom potvrzuje, že i když hmatatelné důkazy většinou chybějí, doping mezi amatérskými sportovci představuje stále narůstající problém. „My ale nemáme peníze ani kapacitu na to, abychom plošně kontrolovali každého účastníka amatérského závodu nebo fotbalového zápasu,“ uvedl Polák. Navíc i kdyby byl odhalen u amatérského běžce třeba krevní doping, těžko by ho někdo mohl na rozdíl od profesionála potrestat. Kromě toho, že místo loňského pětistého místa doběhl v závodě čtyřistapadesátý, tím totiž žádnou finanční ani jinou výhodu nezískal, o žádnou profesionální licenci nepřijde. Přesto lidí, ochotných dopovat, neustále přibývá. „Odpovídá tomu i široká nabídka podpůrných prostředků na internetu, která určitě není určena profesionálům.“ tvrdí Polák.

Hlavním problém dopingu mezi amatérskými sportovci však zůstává fakt, že i když kvůli němu zřejmě umírají stovky lidí, jako odstrašující příklad takové případy nelze využít. Jestliže někdo v hloubi startovního pole na dálkovém lyžařském běhu zkolabuje a zemře, nikdo už detailně nezkoumá, zda k jeho kolapsu přispěl doping. A ani to není možné.

„Já jsem přitom přesvědčen, že minimálně u některých případů náhlých úmrtí sportovců, včetně těch rekreačních, hrají roli třeba právě transfuze vlastní krve,“ řekl Jiří Lutovský. Tento druh dopingu totiž krev zhušťuje, což může vést k ucpání cév a dalším zdravotním problémům. Přesto se podle Lutovského najdou lidé, schopní riskovat vlastní život jen kvůli tomu, aby se mohli pochlubit v práci, že v padesáti letech uběhli půlmaratón. „Ten tlak na výkon je dnes všudypřítomný. A to včetně rekreačního sportu, v němž by mělo jít vlastně jen o zábavu a udržování kondice,“ říká Lutovský.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud