Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nadšený komunistický básník i chartista. Pavel Kohout slaví devadesáté narozeniny

Nadšený komunistický básník i chartista. Pavel Kohout slaví devadesáté narozeniny

Básník, spisovatel a dramatik Pavel Kohout patří k nejvýraznějším a zároveň nejrozporuplnějším osobnostem české poválečné literatury. Život tohoto autora desítek ceněných her i románů, které vycházejí v mnoha světových jazycích, je příběhem bývalého nadšeného komunistického básníka a později i reformního komunisty, který nakonec skončil jako chartista a exulant proti vlastní vůli, jenž v zahraničí prožil podle vlastních slov lepší polovinu svého života. Mezi jeho nejznámější díla patří dramata August August, august a Taková láska a romány Katyně, Kde je zakopán pes či Hodina tance a lásky.

Kohout debutoval verši v novinách v roce 1945 a stále tvoří. V roce 2016 například vydal poprvé česky knihu Jolana a kouzelník, která vznikala v 70. letech a poprvé vyšla v roce 1980 v německém překladu. A letos v květnu pokřtil knihu To byl můj život??, která obsahuje oba díly vzpomínek na léta 1928 až 1979 a 1979 až 1992, dále text Předběžná bilance z roku 2011 a autorův dovětek z roku 2018 Post scriptum. "Jak tak sleduju tátovu kondici, těch 888 stran jeho vzpomínek asi není posledních," uvedla tehdy jeho dcera, spisovatelka Tereza Boučková.

Kohout se narodil v Praze v úřednické rodině. Politicky angažovaný začal být již od poloviny 40. let, nejprve především v rámci svazu mládeže. V roce 1946 vstoupil i do komunistické strany. Po nedokončeném studiu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako elév redakce pro děti a mládež v Československém rozhlase a poté působil rok jako kulturní přidělenec v Moskvě. V letech 1951-1952 byl šéfredaktorem týdeníku Dikobraz a na vojenskou službu navázala dvouletá činnost v redakci časopisu Československý voják.

Po dalším roce v televizi se stal v roce 1956 samostatným umělcem. Debutoval na počátku 50. let milostnými a politickými verši (Verše a písně, Čas lásky a boje), které jsou plné komunistické propagandy a oslavných ód, například na sovětského diktátora Josifa Stalina. Jeho básně, společně s filmem Zítra se bude tančit všude, ke kterému napsal scénář, patří podle kritiků ke „zlatému fondu“ české stalinistické literatury.

K této hojně kritizované kapitole svého života se vyjadřoval již mnohokrát. „Člověk, kterému dojde jeho omyl, v něm může setrvat, anebo se pokusit o nápravu. V druhém přístupu vidím logiku života části své generace s podobným životopisem, jako je můj“, řekl například. Svou roli podle něj sehrály i historické okolnosti: „Emocí nabití puberťáci jako já, co po sedmi letech vylezli z krvavého tunelu války do míru, který voněl šeříkem a naftou sovětských tanků, letěli houfně k jejich vojevůdci Stalinovi jako mouchy ke světlu.“

První stopy jeho rozčarování z režimu se objevily již v hrách z poloviny 50. let (například Zářijové noci). Na počátku 60. let upoutaly pozornost jeho adaptace literárních děl (Cesta kolem světa za 80 dní, Válka s Mloky nebo Josef Švejk aneb Tak nám zabili Ferdinanda a jiné citáty z Osudů dobrého vojáka Švejka), které společně s jeho hrami (například August August, august) byly uvedeny na scénách řady zemí světa. Jeho tvorba se na konci 60. let podle kritiků přiblížila absurdnímu dramatu a tehdy se také začal výrazněji věnovat próze. V polovině 60. let pracoval jako dramaturg Divadla na Vinohradech, pak odešel na volnou nohu.

Od konce 60. let byl jedním z představitelů nonkonformního proudu v české literatuře a v roce 1968 se stal čelným protagonistou "pražského jara". V letech 1968-1969 byl stranickým předsedou v pražské pobočce Svazu československých spisovatelů. Strana byla tehdy pro něj „jediná reálná platforma pro nekrvavé změny k lepšímu“. V roce 1969 byl z KSČ vyloučen a od počátku 70. let začal být perzekvován a patřil k hlavním iniciátorům a signatářům Charty 77. Poté, co mu byl v roce 1979 znemožněn návrat z ročního povoleného pobytu ve Vídni, kde spolupracoval s divadlem Burgtheater, se usadil v Rakousku. V roce 1980 mu bylo uděleno občanství rakouské, v roce 1990 vráceno původní.

Jeho autobiografie o roku 1968 Z deníku kontrarevolucionáře tak v Česku vyjít nesměla a v zahraničí vyšly i jeho další knihy, většinou s politickým podtextem, jako například Katyně, Kde je zakopán pes nebo Hodina tance a lásky. Skvělý vypravěč Kohout je také autorem dramatu Ubohý vrah - první české hry uvedené na newyorské Broadwayi.

Na pultech českých obchodů a na prknech českých divadel se jeho díla opět objevila až po roce 1989, po kterém začal žít střídavě v Praze a Vídni. I v polistopadové tvorbě opět prokázal schopnost vystihnout "téma dne", například odhalování spolupracovníků StB v knize Sněžím. Podle jeho románu Konec velkých prázdnin byl natočen úspěšný stejnojmenný televizní seriál a zfilmována byla i jeho další díla.

Je držitelem řady cen, převážně rakouských a německých. Především za organizaci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, na němž se podílí, převzal například v roce 2002 německý Velký kříž za zásluhy s hvězdou a stuhou. Celkem napsal přes 15 románů a několik desítek her a je označován za nejhranějšího českého dramatika v Česku i v zahraničí.

Kohout se třikrát oženil. V roce 1950 si vzal herečku Alenu Vránovou, ale manželství se rozpadlo. Vzápětí se oženil podruhé - s asistentkou režie Annou Cornovou. Z tohoto manželství pochází spisovatelka Tereza Boučková. Jeho třetí manželkou i věrnou spolupracovnicí je od roku 1970 spisovatelka Jelena Mašínová. Celkem má tři děti.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1