Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Našel se „viník“ Trumpovy twitterové závislosti. Našeptávala mu to exmanželka, kterou chtěl poslat do Česka

Našel se „viník“ Trumpovy twitterové závislosti. Našeptávala mu to exmanželka, kterou chtěl poslat do Česka

Záliba Donalda Trumpa v sociální síti Twitter je pověstná. 140 znaků používá jako hlavní kanál, skrze který ventiluje do světa, co se mu honí hlavou. A mnohdy má obdivuhodnou kadenci – tweet za tweetem v rychlém sledu účtuje s oponenty a médii. Teď se ale svět dozvídá i něco víc o tom, kde se tato záliba vzala. Jak prozradila Trumpova první manželka – česká rodačka Ivana – byla to právě ona, kdo ho do tweetování pobízel.

Ivana Trumpová promluvila o prezidentovi USA v interview pro CBS. Řekla, že s nejmocnějším mužem světa stále jednou týdně mluví a že právě ona ho dotlačila k Twitteru. Ukázala mu ho jako cestu, jak obejít média a dostat se k lidem přímo.

„Řekla jsem: 'Myslím, že bys měl tweetovat. Je to nový směr, nová technologie,“ popsala Trumpová. „Pokud chceš dostat svoje sdělení dál ve správné formě – aniž bys mluvil s New York Times, které překroutí každé tvé slovo – tohle je způsob,“ vysvětlila svoje slova.

Trump se do Twitteru pustil po hlavě. Krátké vzkazy používá s vysokou frekvencí k chvále sebe sama a své administrativy, k útokům na oponenty a k opakované kritice respektovaných médií, která mu nejsou nakloněna. Slovní spojení „Fake news“ se u něj objevuje s železnou pravidelností. Mnoho vzkazů se ovšem prezidentovi USA rychle rozleží v hlavě, jak INFO.CZ psalo zde.

Trumpová se v interview vyjádřila i k nabídce, aby se stala velvyslankyní v Česku, o čemž se před časem čile diskutovalo. Potvrdila, že nabídka od Trumpa skutečně přišla. Trumpová ji ale odmítla, což v druhé polovině června oznámila na Hradě Miloši Zemanovi. Ten podle svých slov zuřil, když mu Trumpová vylíčila, že by pro ni mise v Praze byla „pracovně náročná“. Dnes už se Ivana uchyluje k diplomatičtějšímu vysvětlení. Prý má příliš ráda „svoji svobodu,“ jak pro CBS uvedla. „Proč se loučit Miami v zimě, Saint-Tropez v létě, a jarním nebo podzimním New Yorkem? Mám perfektní život.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1