Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat k dobám studené války? NASA chce k přepravě lidí na Mars využít jaderné rakety

Návrat k dobám studené války? NASA chce k přepravě lidí na Mars využít jaderné rakety

Planeta Mars je od Země vzdálená 55 milionů kilometrů, což odpovídá víc než stonásobku cesty na Měsíc. Dopravit lidi na rudou planetu tak představuje extrémně složitý úkol, který se dnes však nejeden stát či milionář snaží pokořit. Mezi nimi je i americký podnikatel Elon Musk, který se netají ambiciózním plánem dostat lidi na Mars už v roce 2024. Dostat se tam chce i americká NASA, která však plánuje využít eso, které má v rukávu už od dob studené války – jaderné rakety.

Jak píše server Bloomberg, při celosvětovém závodě o to, kdo se jako první dostane na rudou planetu, chce americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) využít tajné zbraně, které Spojené státy odložily v 70. letech. K cíli jim mají pomoct rakety poháněné jadernou energií.

NASA tak začala loni spolupracovat se společností BWXT Nuclear Energy, která má navrhnout reaktor a vyvinout palivo, které se bude dát při cestě v dalekém vesmíru použít. Spojené státy se tak posunuly k myšlence, kterou razí i Rusko a Čína.

Výhody raket poháněných jadernou energií jsou zjevné – na rozdíl od konvenčních raket, které spalují palivo a tím vytvářejí tlak, atomový systém využívá k zahřátí pohonné hmoty – kapalného vodíku – reaktor. Jak tvrdí odborníci, tento mechanismus zdvojnásobuje efektivitu, jakou raketa palivo využívá.

Jak podotýká odborník z Purdueovy univerzity Stephen Heister, kosmická loď díky tomu může být mnohem menší a tedy lehčí, čím se zkracuje se i čas, za který na místo určení dorazí. „Tento faktor je naprosto enormní, zvlášť pro velmi složité mise, které vyžadují velký objem pohonných hmot, jako je let na Mars,“ řekl pro Bloomberg.

Zatímco ve Spojených státech byla jaderná energetika v posledních desetiletích spíš v úpadku, Rusko a Čína budování nových jaderných elektráren nezastavily a pokračují v něm dál. S využívání jaderné síly ve vesmíru navíc přišly mezi prvními. Ruská společnost Rosatom Corp. už uvedla, že prototyp jaderného motoru pro kosmickou loď, která je určená k cestě na Mars, plánuje otestovat už letos.

Přes 30 ruských jaderných reaktorů určených převážně k pohonu družic navíc Moskva ve vesmíru používá už dnes. S dobýváním vesmíru nechce zůstat pozadu ani Čína, která tam plánuje vypustit raketoplány poháněné jadernou energií do roku 2024.

Nedá se však říct, že by Spojené státy byly v plánu využívat jadernou energii ve vesmíru úplným nováčkem – až se lidé jednou na Mars dostanou, NASA chce využívat atomovou energii na místě. Ve spolupráci s ministerstvem energetiky tak pracuje na vývoji jaderného štěpného reaktoru známého jako Kilopower, který může dodat až 10 kilowattů energie a být rozmístěn i na dalších planetách a měsících.

Navzdory všudypřítomným plánům, jak pokročit v dobývání vesmíru, jde stále o běh na dlouhou trať a dostat lidi na Mars bude při dobré vůli trvat několik desetiletí. Kromě toho, že jde o extrémně složitý úkol, jsou testy na Zemi velmi nákladné.

„Průzkum vesmíru je podmanivou vášní, kterou mají mnozí lidé – nejsou nutně motivováni ziskem,“ říká Heister. „V našem oboru si děláme legraci, že nejlepším způsobem jak se stát milionářem v odvětví kosmického pohonného průmyslu, je začít jako miliardář,“ dodává.

Zemřel Stephen Hawking. Jeho život si můžete připomenout zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1