„Ne všichni se k nám chovali jako k lidem.“ Nacisté jim zapálili dům, zkázu rodiny dokončili čeští kolaboranti

Hlídacípes.org

Post Bellum

Adam Drda

Vít Lucuk

„Když jsem dělala pojišťovačku, chodila jsem po bytech a sepisovala smlouvy. V Lošticích jsem několikrát viděla, že měli lidé vystaveny věci po Židech. Říkala jsem si, že je možná dostali k opatrování. Ale proč si je přivlastnili, když se skoro nikdo z místních Židů nevrátil? Nic z toho nemohli potřebovat, byly to věci jen k modlitbám,“ vyprávěla Alžběta Dostálová v rozhovoru pro projekt Zmizelí sousedé.

Dne 22. června 1942 bylo z Loštic deportováno do terezínského ghetta 59 lidí – většinou byli zavražděni ve vyhlazovacích táborech. Alžběta Dostálová je ze smíšeného manželství a její vzpomínky přibližují Příběhy 20. století.

Alžběta se narodila 11. října 1936 v Horních Studénkách nedaleko Šumperka jako první ze šesti dětí manželů Morgensternových. Otec Richard byl Žid, matka Alžběta Češka.

V Horních Studénkách žili Morgensternovi do roku 1942, kdy museli Alžbětini prarodiče z otcovy strany – Julius a Laura Morgensternovi – nastoupit do brněnského transportu do ghetta Terezín. Před odjezdem syna varovali, aby se ze „své“ obce raději odstěhoval a pronajali mu dům ve Vlčicích u Loštic, na hranicích protektorátu.

Morgensternovi starší se již nevrátili, nacisté je ještě téhož roku deportovali do Polska, Julius zemřel ve Varšavě a Laura v Ostrowě (k obětem holocaustu patří i další členové početné rodiny).

Hořící dům

Alžběta s rodiči a sourozenci žila ve Vlčicích na kraji Loštic proslulých výrobou olomouckých tvarůžků. Před deportací rodinu chránilo smíšené manželství, museli však nosit židovskou hvězdu, děti nesměly do školy, učení jim tajně vozil domů ředitel Pokorný.

Alžběta vzpomínala, že když z Loštic odváželi Židy, rodiče ji varovali, aby si dávala pozor a „nezamíchala se mezi děti určené do transportu“. Když transport odjel a Morgensternovi zůstali, dávala jim část místních najevo nelibost: „Ne všichni se k nám chovali jako k lidem...“

O Velikonocích roku 1943 jim mladí nacisté zapálili dům: „Byli to dva chlapi, jeden byl syn německého četníka z Loštic a bylo mu asi 18-20 roků. Rodiče nezachránili vůbec nic.“ Starosta Loštic poté zařídil Morgensternovým ubytování v někdejším ghettu.

sinfin.digital