Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nebezpečný „déšť“. Z nebe na nás neustále padá děsivé množství virů

Nebezpečný „déšť“. Z nebe na nás neustále padá děsivé množství virů

Viry jsou zkrátka všudypřítomné. Naleznete je nejen v půdě či ve vodě, ale i ve vzduchu. Z toho se pak pomocí tzv. atmosférické depozice šíří do dalších složek životního prostředí.

Odborníci z USDA Forest Service už dříve odhadli, že každoročně „naprší“ více než bilion virů na čtvereční metr. Nyní to ale vypadá, že se drželi zbytečně při zemi. „Nad planetární hraniční vrstvou je každý den depozitováno přes 800 milionů virů na metr čtvereční – to je 25 virů na každého obyvatele Kanady,“ uvedl Curtis Suttle z University of British Columbia.

Curtis je jedním z autorů nové studie, která poprvé kvantifikovala počet virů, přenášených do nadmořské výšky 2500 až 3000 kilometrů. Tam se tyto nebuněčné organismy (alespoň v některých případech) dostávají smíchané s prachem a mořskými aerosoly

Jedním z hlavních impulsů k tomuto výzkumu byla skutečnost, že zhruba před 20 lety začaly být ve velmi odlišných prostředích po celém světě nalézány geneticky podobné viry. Vědci si tak položili otázku, zda se tyto organismy nemohou šířit vzduchem i na hodně velké vzdálenosti. A zdá se, že ano.

Co se podařilo zjistit? Čtěte pokračování článku zde >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1