„Nech tu svini ležet!“ Brutální nacista ještě v květnu 1945 střílel Čechy do zad | info.cz

Články odjinud

„Nech tu svini ležet!“ Brutální nacista ještě v květnu 1945 střílel Čechy do zad

Heinrich Gottschling byl takovým válečným krizovým manažerem. Pokud některá služebna gestapa postrádala dobré velení, kovaný nacista Gottschling tam jel udělat pořádek. A dařilo se mu. V protektorátě působil celkem v pěti různých městech, ve kterých osobně týral a mlátil až do bezvědomí české vlastence a odbojáře. Ještě na konci války v květnu 1945 střílel bezhlavě povstalce v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě. Spravedlnosti ale neunikl.

„(O tom), jak nelidské a surové bylo počínání gestapáků při nočních výsleších, svědčí nejlépe to, že jsem při prvním asi sedmkrát omdlel, při dalších též několikrát. Ze mdloby probral jsem se leže na zemi úplně nahý, krvácející z nesčetných ran, neschopen sám povstat. To jim ovšem nijak nevadilo, aby ve svém nelidském počínání nepokračovali, když doznání nevynutili. (...) V zuřivé zběsilosti překonával jeden komisař druhého, nade všechny pak vynikal Gottschling a Petr,“ popisuje v poválečné výpovědi člen odboje na Olmoucku Bohuslav Pechek. Za několik týdnů věznění, bití a mučení hladem dle svých slov zhubnul 16 kilogramů. Na jeho utrpení se značně podílel právě nacista Heinrich Gottschling, který ztrpčoval život vlastencům na několika místech protektorátu.

Pokladník se zálibou v nacismu

Heinrich Gottschling se narodil 29. září 1909 v obci Kreibau, což je v dnešním Polsku Křivá (Krzywa). Jeho otec byl učitelem, který ale zahynul na frontě v první světové válce, takže chlapec vyrůstal jen s matkou. Po obecné škole Gottschling navštěvoval gymnázium a po maturitě nastoupil na praxi do banky. Poté se živil jako pokladník v pojišťovně ve městě Lewenbergu a následně v Hirschbergu. Od obyčejné“ práce ho ale zlákaly myšlenky nacismu.

Již od svého mládí inklinoval ke krajní pravici. Členem SA (Poznámka: Sturmabteilung, útočné oddíly) se stal už v létě roku 1931, tehdy mu bylo 21 let. Na podzim téhož roku vstoupil do NSDAP (Poznámka: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, Národně socialistická německá dělnická strana) a v listopadu 1931 stihnul ještě přestoupit z SA do SS (Poznámka: Schutzstaffel, ochranný oddíl). Gottschling byl tedy také jedním ze ,Starých bojovníků' a zarytých nacistů,“ vysvětluje pro INFO.CZ historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr.

Označení Starý bojovník mohli používat ti, kteří se stali členy NSDAP ještě před uchopením moci nacisty v Německu, tedy před lednem 1933. Tito ideologicky pevní nacisté směli nosit na rukávu označení v podobě písmene V, což jim většinou zajišťovalo hladší kariérní postup i rychlejší povyšování. A 24letý Gottschling svoji věrnost pokřivené ideologii prokázal již při Noci dlouhých nožů v létě 1934.

Do vraždění židů se zapojil už ve 24 letech

„Byl příslušníkem 8. SS-Standarty se sídlem v Jelení Hoře. Právě jako člen této formace se podílel na vraždě jednoho židovského lékaře, jeho árijské manželky a dalších dvou židů během Noci dlouhých nožů, při které byly zlikvidovány nejen špičky SA a konzervativní odpůrci Adolfa Hitlera, ale i někteří židé. Nevíme sice, jestli byl Gottschling přímo vrahem, ale do vražd byl zapleten. Prokázal tak, že je spolehlivým nacistou, což mu vydláždilo cestu k úspěšné kariéře v bezpečnostních složkách,“ popisuje Zumr.

Heinrich GottschlingHeinrich Gottschlingautor: Archiv Jaroslava Čvančary

V roce 1935 si Gottschling odbyl vojenskou službu a hned od ledna 1936 nastoupil ke gestapu v Lehnici ve Slezsku, které do roku 1945 náleželo k Německu. „Nejprve pracoval na pozici kriminálního zaměstnance. Ještě v tomtéž roce byl přeložen na gestapo ve Vratislavi a protože nadřízení ho považovali za perspektivního, byl v říjnu 1937 vyslán do důstojnické školy v Berlíně-Charlottenburgu na kurz pro kriminální komisaře, který úspěšně absolvoval v červenci 1938. Jako kriminální komisař na zkoušku sloužil v Sasku nejprve v Cvikově a později v Plavně. V obou služebnách působil jako vedoucí kontrašpionážního oddělení,“ doplňuje historik.

Gottschlingova hvězda strmě stoupala. Další respekt si získal také svoji účastí při napadení Polska, kdy byl členem operačního oddílu a podílel se osobně na řadě masakrů místních obyvatel. Po vytvoření řádné struktury bezpečnostní policie v zemi působil na gestapu v Krakově jako zástupce vedoucího kontrašpionážního oddělení. V roce 1940 se ale přesunul do protektorátu. 

Zadržené bil do bězvědomí a mrzačil i několik nocí po sobě

„Nejdříve zamířil na služebnu gestapa v Olomouci, kde se stal jejím velitelem. Vydržel zde zhruba dva roky a pod jeho velením nacisté zatčené vlastence velice krutě týrali. Obzvláště proslulé byly noční výslechy, při kterých vězni často bolestí omdlévali. Gottschling se některých zostřených výslechů osobně účastnil a zadržené sám aktivně mučil,“ vyvrací Zumr představu, že by Gottschling byl jen nějakým úředníkem, který jen podepisoval lejstra.

„Byl jsem vyslýchán po dobu 11 hodin nepřetržitě a bez bití. Poněvadž výslech byl negativní, byl jsem dán do samovazby, kde jsem nedostal po dobu asi 10 dní žádného jídla, pak jsem byl svázán do amerických pout s rukama na zádech po dobu 48 hodin, a po té předveden k nočnímu výslechu, který býval nejstrašnější a nejobávanější. Jak jsem byl svázán, byl jsem tahán za vlasy po místnosti, pak položen na ohnutou lavici, k tomu účelu upravenou a třemi gestapáky bit obušky po celém těle. Třikrát jsem ztratil vědomí a třikrát byl jsem vzkříšen vodou tak, že na mne vylili vždy konev vody. Pak byly mi vloženy mezi prsty levé ruky tři tužky a z předu byly prsty drceny vyšetřujícím komisařem. Přes to, že výslech byl opět negativní, byl jsem hozen na dobu 24 hodin do temné místnosti, která byla tak malá, že jsem tam nemohl ani ležeti. Pak následovaly další výslechy, vždy s použitím násilí a donucovacích prostředků. Někteří z mých spoluzatčených byli vyslýcháni též tím způsobem, že jim byly na lýtka namontovány vysavače, které odsávaly krev z těla, pod nehty prstů jim byly vraženy třísky, špendlíky a podobně,“ popisuje vyšetřovací praktiky olomouckého gestapa v knize vzpomínek Antonín Hruban.

Gottschling se těchto bestiálních výslechů osobně zúčastňoval a často to byl přímo on, kdo zadržené trýznil. A když to dělali jeho kolegové, rozhodně proti těmto postupům nic nenamítal.

Na podzim 1942 byl převelen do Brna. Nastoupil na místo vedoucího referátu II A, který měl na starost potírání levicového odbojového hnutí. Jakožto služebně nejstarší úředník byl také zástupcem celého druhého oddělení, kterému velel Otto Koslowski, který byl často nepřítomen a Gottschling tak oddělení vedl.

„Během půl roku v Brně se Gottschlingovi a jeho kolegům podařilo rozbít zemské vedení Komunistické strany Československa na Moravě, to byl jeho největší úspěch. V době druhého stanného práva byl také přísedícím stanného soudu v Brně a odsoudil řadu lidí k smrti. A nejenom to. Jako vedoucí venkovní služebny v Olomouci již sám předem vybral z řad zatčených odbojářů ty, kteří měli být později stanným soudem odsouzeni k trestu smrti,“ popisuje Zumr. Na Gottschlinga mohli být jeho nadřízení hrdí. Byl totiž nejen všehoschopným tyranem, ale i pečlivým úředníkem.

„Nech tu svini ležet!“ Ještě v květnu 1945 střílel Gottschling české vlastence do zad

Na jaře 1943 byl znovu přeložen, tentokrát k pražské řídící úřadovně, kterou dlouhodobě trápil nedostatek kriminálních komisařů. Stal se zástupcem vedoucího kontrašpionážního oddělení a vedoucího jednoho jeho referátu. Zároveň vedl referát, který měl na starost zdatnost a tělesná cvičení zaměstnanců. V Praze ale Gottschling dlouho nepobyl, protože bylo třeba srovnat odbojáře i v dalších městech, a to bohužel uměl.

„Pravděpodobně v listopadu 1943 se stal vedoucím služebny gestapa v Kladně. Byl tam přeložen proto, že kladenská úřadovna neměla velitele a po předchozím – Haraldu Wiesmannovi – tam zůstal zmatek ve služebních záležitostech. Gottschling tam byl proto vyslán jako schopný úředník, který dokázal v těchto věcech udělat pořádek, což se mu podařilo,“ vysvětluje historik. I zde měl Gottschling dle dochovaných výpovědí pamětníků pověst muže, který nenáviděl Čechy a nebál se proti nim tvrdě zakročit.

Poslední služebnou, kde mohl uplatnit své schopnosti oddaného nacisty, se stal Tábor, kde působil od března 1944 až do konce války a kde byl také za své úspěchy při potíráni odboje povýšen na kriminálního radu. Tábor ale rozhodně nevnímal jako místo stranou zájmu, kde v klidu vyčká příchodu spojeneckých vojsk. Ještě počátkem května 1945, když už byla osvobozenecká vojska na dohled, střílel beze studu civilisty.

INFOGRAFIKA: Velitelé gestapa v protektorátuINFOGRAFIKA: Velitelé gestapa v protektorátuautor: Info.cz

„V průběhu květnových událostí se podílel na krvavém potlačení povstání v Německém, nyní Havlíčkově, Brodě, kde byla zavražděna řada českých vlastenců. Máme doložen případ, kdy osobně zavraždil několika ranami do zad Františka Hrádka, u kterého byla nalezena nabitá pistole. Když umírajícího Hrádka chtěl další gestapák zvednout a odnést, křikl na něj Gottschling: ,Nech tu svini ležet!',“ popisuje Zumr.

Po masakru v Brodě se Gottschling s kolegy vrátili na služebnu, kde začali likvidovat usvědčující záznamy o zvěrstvech, která páchali na místních obyvatelích. Ze služebny se následně pokusili evakuovat na západ, ale Gottschling byl dopaden už 8. května v Písku.

Zločiny popíral. Marně

„Byl zajat americkou armádou, která ho ale předala rudé armádě. V zajateckém táboře v Nové Bystřici byl pak identifikován a v červnu předán československým úřadům,“ doplňuje historik. Svoji vinu popíral a své nasazení zlehčoval a při vyšetřování se snažil tvrdit, že prováděl pouze kancelářskou práci. Absolutně odmítal, že by během svojí služby v protektorátě někoho bil, nebo odsoudil k smrti. Svědectví přeživších odbojářů ale vyvrátila jeho bláhové lži. Nakonec stanul před Mimořádným lidovým soudem v Kutné Hoře. 13. února 1947 byl odsouzen k trestu smrti a ještě ten den popraven.

„Gottschling plnil v rámci bezpečnostního aparátu úlohu krizového manažera. Když bylo třeba vyřešit nějaký problém, byl tam poslán jako ideologicky upevněný a schopný úředník, který se nebude štítit použít jakýchkoliv prostředků k dosažení svých cílů. Nebyl to navíc jen vrah od psacího stolu, ale člověk, který osobně lidi mlátil a zabíjel. Navíc byl velice úspěšný při získávání konfidentů,“ uzavírá Zumr.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud