Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Něco tak dobrého ČT ještě neudělala.“ Film Dukla 61 o smrti 108 horníků ohromil diváky i kritiky

„Něco tak dobrého ČT ještě neudělala.“ Film Dukla 61 o smrti 108 horníků ohromil diváky i kritiky

Film režiséra Davida Ondříčka Dukla 61 o největší důlní katastrofě 60. let, při níž zemřelo 108 horníků zavalených v dole, sklízí od svého uvedení samou chválu. Mnozí ho už teď považují za přelomový, jiní za největší filmovou událost roku.

V pondělí první díl katastrofického filmu podle skutečné události Dukla 61 sledovalo na České televizi hned 952 tisíc diváků a stal se tak vítězem televizního večera. A většina lidí ho, alespoň podle prvních reakcí, hltala se zatajeným dechem. Herci během natáčení museli vydržet šílené hornické podmínky, zažili stísněný prostor hluboko pod zemí, panické ataky klaustrofobie, špínu, velký chlad nebo naopak spalující horko. Ovšem pořád to byl jen zlomek toho, čím si ve skutečnosti prošli skuteční ostravští horníci, kteří v dolech v roce 1961 přišli o život.

Dvoudílný televizní film zachycuje osudy rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století se 108 oběťmi, která měla být zapomenuta. První díl je rodinné drama, druhý spíš katastrofický film. Milan Šlachta (Marek Taclík) je revírníkem na Dole Dukla, jeho žena Marie (Martha Issová) je v domácnosti. Jejich osmnáctiletý syn Petr čeká se stejně starou dívkou dítě. Aby získal byt a zajistil svou rodinu, nastupuje do stejného dolu jako otec. Dne 7. 7. 1961 vypukne v dole požár a na povrchu statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí.

720p 360p
Dukla 61 je příběhem velké tragédie a skutečného filmařského umu.

Televizní diváci jsou z dramatu, který uvedla Česká televize nadšeni. „Viděl jsem premiéru v kině a jsem naprosto nadšený. Něco tak dobrého ČT ještě neudělala. Skvělý scénář, dokonalá režie, výprava, kostýmy, masky, herecké výkony. Je až neuvěřitelné jak dobré věci umíme dělat, když chceme,“ říká další,“ pěje na film ódy jeden divák a ostatní se přidávají.

Co na film říkají filmoví kritici? Čtěte pokračování článku na webu Blesk.cz. 

Vše o filmu Dukla 61: Jaké bylo skutečné neštěstí a kdo zazářil na plátně čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1