Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nefertiti, socha Davida a Venuše Mélská. Speciální rukavice umožní nevidomým osahat si slavné sochy

Nefertiti, socha Davida a Venuše Mélská. Speciální rukavice umožní nevidomým osahat si slavné sochy

Tři slavné sochy patřící k nejvýznamnějším dílům v dějinách umění si mohou pomocí virtuální reality přiblížit nevidomí. Dnes a v sobotu jim jsou v pražském Anežském klášteře k dispozici speciální rukavice, jež dojem z trojrozměrných uměleckých děl umožňují. Rukavice jim ukážou tisíce let starou bustu staroegyptské vládkyně Nefertiti, Michelangelovu sochu Davida a Venuši Mélskou z helénské doby. Projekt dnes organizátoři představili novinářům.

To, že se nevidomí mohou dotýkat soch, respektive jejich replik, a vnímat tak umělecká díla jiným způsobem, než zdraví lidé, se děje již často, takovou možnost nabízí i Národní galerie v Praze. Způsob pomocí virtuální reality je ale jiný.

„Ideální je, když se nevidomí mohou uměleckého díla dotýkat. S touto technologií ale přichází nabídka pro nevidomé, kteří se mohou virtuálně dotýkat děl, k nimž by se nikdy nedostali. Máme radost z toho, že technologie nabízí svou pomoc nevidomým. Tahle technologie přináší něco, co mohou ovládat jen oni a mohou říct, zda je to pro ně užitečné,“ řekla dnes Terezie Hradilková, která se věnuje práci s nevidomými.

Technologii vyvinula španělská firma NeuroDigital Technologies, s níž v Česku spolupracuje agentura Geometry Global Prague. Její zástupce Martin Pešta řekl, že dvoudenní prezentace by měla být především ukázkou technologie, firma chce v Česku najít další partnery, s nimiž by možnosti používání tzv. haptických rukavic rozšiřovala.

Rukavice si dnes vyzkoušela nevidomá klavíristka Ráchel Skleničková. „Člověk cítí vibrace, jako když vibruje mobil. Je to jiný způsob vnímání než hmatem, je třeba se s tím sžít, na vnímání detailů je to složitější,“ popsala novinářům. „Je to jiné, než když se sahá na sádrový odlitek ... tady je možné se dostat skrz tu vibraci, tedy skrz ten objekt, pozná se, když jste na povrchu,“ uvedla.

Zakladatel španělské firmy Luis Castillo uvedl, že pro ohmatávání uměleckých děl byly využity 3D skeny, které jsou veřejně dostupné na webu. „Trik je vytvořit haptické mapy z 3D skenů. Používáme laserový sken, z toho děláme 3D modely a potom máme vlastní technologii, která je převádí na technologické mapy. Není problém podobný přístup využít na skenování architektury,“ řekl v reakci na nápad Skleničkové, že by se technologie dala využívat pro podobné prohlížení architektury.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1