Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejděsivější zdokumentovaný případ vymítání ďábla ukazuje, že exorcismus patří i do moderní doby

Nejděsivější zdokumentovaný případ vymítání ďábla ukazuje, že exorcismus patří i do moderní doby

Exorcismus ve více či méně zřetelné podobě existoval a existuje snad ve všech církevních společenstvích. Nejznámějším je exorcismus římskokatolický. V roce 2014 papež František zdůraznil užitečnost vymítačů ďábla, kteří podle něj pomáhají lidem bojujícím s démony. O tom, že exorcismus v žádném případě neupadá jako dávná středověká metoda v zapomnění, svědčí také to, že zatím co byl v Česku ještě nedávno jeden exorcista, dnes jich je osm. 

Celosvětově nejznámější případ exorcismu, jenž skončil tragickou smrtí, se odehrál v sedmdesátých letech. V roce 2005 byl dokonce zfilmován režisérem Scottem Derricksonem. Během natáčení byl název změněn z The Exorcism of Anneliese Michel na The Exorcism of Emily Rose. V České republice je ovšem známý pod názvem V moci ďábla.

Život před exorcismem

Anneliese Michel se narodila do katolické rodiny a byla vychována jako hluboce věřící. Spolu s rodinou se účastnila dvakrát týdně mší a měla i na tehdejší poměry opravdu přísné rodiče. Jedna ze čtyř dcer nábožensky založených rodičů žila spořádaným životem v bavorském Klingenbergu a nic nenasvědčovalo tomu, že její životní příběh vstoupí do dějin.

Na podzim roku 1968, chvíli před šestnáctými narozeninami, prodělala Anneliese svůj první velký epileptický záchvat. Byla jí nasazena antiepileptika, a přesto, že se jí dařilo dobře ve škole a doma byla považována za bezproblémové děvče, lidé z jejího okolí vypovídali, že Anneliese začala být čím dál zvláštnější. Zmiňovala, že cítí během záchvatů cizí sílu, a byla stále pevněji přesvědčena, že je posedlá ďáblem.

První vize

Následující rok zažila Anneliese první vize, způsobené spíše než halucinací zřejmě silnou imaginací, jejímž obsahem byla podle jejích slov „obrovská šklebící se tlama ďábla“ („riesige teuflische Fratze“). Následné neurologické vyšetření nepotvrdilo žádnou patologii. Tato vize se jí však vracela a ona postupně propadala apatii a depresi. Přidaly se hlasy, které dívce našeptávaly, že je prokletá a shnije v pekle.

Zoufalí rodiče žádají církev o pomoc

Imaginativní vize se dostavují stále častěji, Anneliese trpí hyperaktivitou, někdy je vzhůru celé dny a noci bez jediné minuty spánku. V záchvatech napadá sebe i své okolí a celé hodiny neartikulovaně řve (nekřičí, opravdu z hloubi duše řve jako raněné zvíře) a volá Ježíše s prosbou o pomoc. Po několika žádostech církev rodičům vyhoví a v roce 1975 würzburský biskup dá svolení k vymítání ďábla podle pravidel Rituale Romanum, sepsaných roku 1614.

Vymítání ďábla

Čtyřiadvacátého září 1975 se koná první exorcismus. Rodina vzhlíží k Ernstu Altovi a Arnoldu Renzovi, knězi a odborníkovi na exorcismus, kteří představují světlo na konci tunelu. Stav Anneliese je však již naprosto žalostný. Dočasně ochrnula a prodělala řadu křečových záchvatů. Vymítači se přesto rozhodnou zhostit svého úkolu a dvakrát týdně chodí k dívce domů, kde provádějí čtyřhodinový naprosto vyčerpávající rituál. „Nejsilněji Anneliese reaguje na svěcenou vodu. Vyje a zmítá se. Snaží se kousat kolem sebe, kope,“ poznamenal do svého deníku páter Renz. Některá sezení si církevní představitelé nahrávají – na záznamech dívka mluví hlubokým, chraptivým, zvířecím hlasem a exaltovaně řve. Exorcisté během exorcismu údajně hovořili se šesti domnělými démony, kteří se měli označovat jako Kain, Nero, Jidáš, Lucifer, Hitler a jeden francký farář.

Smrt Anneliese Michel a soud s exorcisty i rodinou

V letech 1975 a 1976 bylo na Anneliese Michel vykonáno celkem sedmašedesát exorcistických seancí. Zemřela 1. července 1976 v důsledku dehydratace a podvýživy. Tělo Anneliese vážilo 31 kilogramů. Soudní znalec z oblasti medicíny označil za vážné pochybení, že v závěru svého života nebyla Anneliese Michel zklidněna silnějšími léky a že nebyla i proti své vůli vyživována uměle. Dále se lékaři shodli, že by dívka mohla být zachráněna ještě týden před smrtí.

Zajímavostí je, že rodiče Anneliese obhajoval Erich Schmidt-Leichner, jenž předtím proslul jako právník několika nacistických zločinců. U soudu byly zveřejněny také nahrávky pořízené při vymítání.

Dva roky po dívčině smrti byli rodiče včetně obou exorcistů odsouzeni za zabití k šesti měsícům vězení, nakonec byl trest změněn na tříletou podmínku. Rozsudek byl velmi překvapivý vzhledem k tomu, že obžaloba navrhovala pouze finanční tresty pro exorcisty a uznání viny pro rodiče bez trestu.

Církevní komise nakonec prohlásila, že dívka posedlá ďáblem vůbec nebyla a že se exorcisté zmýlili v diagnóze. Přesto se u jejího hrobu scházeli poutníci a požadovali její blahoslavení. Tvrdili, že se její tělo nerozkládá, a tak byla 25. února 1978 exhumována. Tělo jevilo běžné známky rozkladu. 

Reportáž připravila redakce Reflex.cz

 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744