Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen auta. Na znečištění ovzduší se dle nové studie podobnou měrou podílejí i parfémy a mýdla

Nejen auta. Na znečištění ovzduší se dle nové studie podobnou měrou podílejí i parfémy a mýdla

Sotva se lidstvo zaměřilo na omezování škodlivin z dopravy, odkrývá se další hrozba, která výrazně napomáhá zhoršovat ovzduší. Podle nové studie jsou zdrojem znečištění výrobky, které lidé používají denně. Mýdla, barvy, ale i parfémy v některých místech na světě už kvalitu vzduchu dle vědců zhoršují stejnou měrou jako provoz automobilů na fosilní paliva.

Znečištění ovzduší je dle expertů pátým nejrizikovějším faktorem, který ohrožuje zdraví lidí. Každý rok kvůli nemocem, které se kvůli zhoršené kvalitě vzduchu objevují, zemře jen ve Velké Británii až 40 tisíc lidí. Vlády se proto dlouhodobě snaží zatížení přírody snižovat omezováním automobilové dopravy. Vědci ale nyní zjistili, že vzduch ovlivňuje i používání chemických prostředků, u kterých by to možná málokdo čekal.

„Tím, že se doprava stává čím dál čistější, stávají se tyto další zdroje znečištění čím dál důležitější,“ potvrzuje pro list The Independent Brian McDonald, který pracuje pro Národní oceánskou a atmosférickou správu (NOAA) a je jedním z autorů studie. Přestože množství znečištění se dle poslední studie organizace Defra snižuje, jsou to právě další a méně zjevné zdroje znečištění, které nyní budou důležité.

Mezi rizikové faktory, které by nyní měla společnost sledovat, patří například pesticidy, barvy, čisticí potřeby i kosmetické výrobky. Všechny se podílejí na ovlivňování ekosystému prostřednictvím uvolňování těkavých organických látek (VOC), které vedou k vytváření škodlivého přízemního ozonu, který škodí lidským plicím.

Podle McDonaldova týmu výrobky uvolňující VOC se nyní podílejí v některých místech na znečištění ovzduší stejnou měrou jako provoz automobilů. Důvodem je dle expertů rozdílné využití. Zatímco paliva se skladují v uzavřených nádobách a VOC v nich se spaluje kvůli získání energie, těkavé škodlivé látky obsažené například v parfémech jsou přímo vytvořeny k tomu, aby se vstřikovaly do ovzduší.

Výjimečná situace, která by mohla předznamenat vývoj také na dalších místech, nastala dle výzkumníků v Los Angeles. Zde už dle měření došlo k výrazné změně, protože množství škodlivin uvolněných do atmosféry používáním chemických produktů je zde vyšší než množství zplodin z automobilové dopravy.

„Tento výzkum je užitečný z toho důvodu, že do diskuse o znečišťování ovzduší bychom měli zahrnovat všechny zdroje škodlivin a nejen automobily, které jsou jen jedním z faktorů,“ uvádí specialista na dýchací ústrojí Anthony Frew. Zájmem expertů je dle jejich vlastních slov také vzbudit zájem o to, jak vyrábět prostředky pro domácnost z méně škodlivých látek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1