Nejlepší umělecká díla století. Jak hodnotí projekt Kánon100 oblast výtvarného umění a architektury?

Adéla Gálová

Česko má další projekt, ve kterém se rozhoduje o tom nejvýznamnějším, co vzešlo z jeho kultury během sta let české státnosti. K podzimnímu jubileu ho republice nadělil Český rozhlas Vltava, a úvodní debaty s veřejností probíhají právě během těchto měsíců. Kánon100, jak se celý experiment jmenuje, se pokouší o výběr 10 uměleckých děl v celkem 10 kategoriích. Jako první je volí odborná veřejnost a z její finálové desítky vyberou na podzim vítězné dílo posluchači. Jednu z kategorií tvoří trojice architektury, výtvarného umění a designu. K veřejné debatě, která proběhla v pražské Winternitzově vile, byli přizváni kunsthistorik Ivan Muchka, publicistka Tereza Kozlová a vydavatel Jan Skřivánek.

V souvislosti se zhodnocováním tak dlouhého dějinného období vyvstává na prvním místě logicky otázka, zda je vůbec možné omezit výběr na pouhých 10 počinů a jestli mají podobné pokusy smysl. Podle českých odborníků snaha o vytvoření „velkého kánonu“ v národním kontextu nepochybně smysl má. „Už jen proto, že existuje statusový rozdíl mezi autory a díly, zařazenými do Národní galerie a těmi ostatními,“ podotýká Skřivánek a jedním dechem dodává, že to nic nemění na tom, že kánon je jev proměnlivý a je neustále redefinován. „V oblasti výtvarného umění je celkem běžné, že krom zavedených jmen se vytahují i pozapomenutí umělci,“ připomíná vydavatel Art&Antiques.

Je top ten nesmysl?

Je systém „top ten“ zjednodušující nesmysl, kladoucí všechno kolem nás do žebříčků? Podle Ivana Muchky to nemusí být nutně na škodu. Pakliže chceme společnosti představovat různá paradigmata, jinak než provedením nějakého výběru to nejde, myslí si historik umění „Navíc jde o stoleté výročí, tedy vlastně rekapitulaci toho, co se za tu dobu podařilo udělat,“ doplňuje Muchka.

Slovenská vláda chce oslavit sté výročí vzniku ČSR speciálním svátkem, nápad ale budí odpor

sinfin.digital