Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejsilnější led v Arktidě se letos už dvakrát rozpadl. Je to poprvé v historii, znepokojuje vědce

Nejsilnější led v Arktidě se letos už dvakrát rozpadl. Je to poprvé v historii, znepokojuje vědce

Nejstarší a nejsilnější led severně od Grónska, který je permanentně zamrzlý i v letních měsících, se během letošního roku už dvakrát rozpadl. Podle vědců za to může vítr z oblastí severní polokoule a masivní vlna veder.

Podle meteorologů je tento stav „strašidelný“. Moře u severního pobřeží Grónska bylo donedávna považované za poslední stále zmrzlou oblast. Vědci totiž předpokládali, že je od vlivů klimatických změn nejlépe chráněná. Změnu přinesly až abnormální únorové a srpnové teploty.

„Téměř veškerý led na severu Grónska je rozpadlý,“ řekla serveru The Guardian Ruth Mottramová z Dánského meteorologického institutu. „Voda je v těchto končinách opravdu neobvyklá. Tento kus oceánu byl dlouho považovaný za „poslední ledovou oblast“ v Arktidě. Události posledního roku ale naznačují, že poslední taková oblast bude nejspíš více na západě.“

Led bývá na severu Grónska kompaktní hlavně kvůli takzvanému transpolárnímu mořskému proudu, což je jeden ze dvou hlavních proudů, které do této oblasti led přináší. Valt Meier z Národního centra pro datování sněhu a ledu je celou situací také znepokojený. „Led nemá kam dál postupovat a u pobřeží Grónska se hromadí. Právě proto zde vznikají až 20 metrů silné vrstvy a ty se jen tak od pobřeží neoddělí. To ale neplatí o letošní zimě a létě.“

„Ztenčování letu zasáhne i ty nejchladnější části Arktidy, které pokrývá ten nejsilnější led. To je docela dramatický ukazatel transformace arktické ledové pokrývky, ale také celkového klimatu,“ pokračuje Meier. I kdyby se ledová krusta během několika dní obnovila, mohou mít tyto epizody mnohem horší dopady, než by se na první pohled zdálo. Starý a hutný led se dostane do oblastí, kde bude jeho tání snadnější a jeho místo zaplní led nový, který je k tání mnohem náchylnější.

Letošní klimatické abnormality má na svědomí spíše vítr, přesto ale meteorologické stanice v únoru zaznamenaly plusové teploty, ty se v tomto období zpravidla pohybují okolo 20 stupňů Celsia pod nulou.

Minulý týden se ledy hnuly poté, co stanice naměřila rekordních 17 stupňů nad nulou doprovázených větrem o síle šesti metrů za vteřinu. „Myslím, že se během tohoto rozpadu zvýší solární ohřev vodního sloupce, to nejspíš zpomalí další tvorbu ledu,“ řekl serveru Rasmus Tonboe z Dánského meteorologického institutu. 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1