Články odjinud

Nejsilnější led v Arktidě se letos už dvakrát rozpadl. Je to poprvé v historii, znepokojuje vědce

Nejsilnější led v Arktidě se letos už dvakrát rozpadl. Je to poprvé v historii, znepokojuje vědce

Nejstarší a nejsilnější led severně od Grónska, který je permanentně zamrzlý i v letních měsících, se během letošního roku už dvakrát rozpadl. Podle vědců za to může vítr z oblastí severní polokoule a masivní vlna veder.

Podle meteorologů je tento stav „strašidelný“. Moře u severního pobřeží Grónska bylo donedávna považované za poslední stále zmrzlou oblast. Vědci totiž předpokládali, že je od vlivů klimatických změn nejlépe chráněná. Změnu přinesly až abnormální únorové a srpnové teploty.

„Téměř veškerý led na severu Grónska je rozpadlý,“ řekla serveru The Guardian Ruth Mottramová z Dánského meteorologického institutu. „Voda je v těchto končinách opravdu neobvyklá. Tento kus oceánu byl dlouho považovaný za „poslední ledovou oblast“ v Arktidě. Události posledního roku ale naznačují, že poslední taková oblast bude nejspíš více na západě.“

Led bývá na severu Grónska kompaktní hlavně kvůli takzvanému transpolárnímu mořskému proudu, což je jeden ze dvou hlavních proudů, které do této oblasti led přináší. Valt Meier z Národního centra pro datování sněhu a ledu je celou situací také znepokojený. „Led nemá kam dál postupovat a u pobřeží Grónska se hromadí. Právě proto zde vznikají až 20 metrů silné vrstvy a ty se jen tak od pobřeží neoddělí. To ale neplatí o letošní zimě a létě.“

„Ztenčování letu zasáhne i ty nejchladnější části Arktidy, které pokrývá ten nejsilnější led. To je docela dramatický ukazatel transformace arktické ledové pokrývky, ale také celkového klimatu,“ pokračuje Meier. I kdyby se ledová krusta během několika dní obnovila, mohou mít tyto epizody mnohem horší dopady, než by se na první pohled zdálo. Starý a hutný led se dostane do oblastí, kde bude jeho tání snadnější a jeho místo zaplní led nový, který je k tání mnohem náchylnější.

Letošní klimatické abnormality má na svědomí spíše vítr, přesto ale meteorologické stanice v únoru zaznamenaly plusové teploty, ty se v tomto období zpravidla pohybují okolo 20 stupňů Celsia pod nulou.

Minulý týden se ledy hnuly poté, co stanice naměřila rekordních 17 stupňů nad nulou doprovázených větrem o síle šesti metrů za vteřinu. „Myslím, že se během tohoto rozpadu zvýší solární ohřev vodního sloupce, to nejspíš zpomalí další tvorbu ledu,“ řekl serveru Rasmus Tonboe z Dánského meteorologického institutu. 

 

Články odjinud