Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Největší obojživelník světa je kriticky ohrožený, z volné přírody už téměř vymizel

Největší obojživelník světa je kriticky ohrožený, z volné přírody už téměř vymizel

Velemlok čínský, který je největším obojživelníkem světa, ze svého přirozeného prostředí téměř vymizel. Potvrdil to čtyřletý terénní průzkum čínských vědců. Tato živá fosilie, která se za 170 milionů let, tedy od éry dinosaurů, nijak podstatně nezměnila, figuruje na seznamu kriticky ohrožených zvířat.

Miliony velemloků čínských ale chovají farmy, které je prodávají do luxusních restaurací.

„Nadměrné užívání těchto úžasných živočichů jako lidské potravy se za překvapivě krátkou dobu katastrofálním způsobem odrazilo na jejich počtu ve volné přírodě,“ uvedl Samuel Turvey z londýnského zoologického ústavu při Londýnské zoologická společnosti (LZS).

Velemlok čínský, jehož biotopem jsou sladkovodní řeky, byl kdysi v Číně běžným druhem. Jeho pojídání bylo sice v minulosti tabu, ale nyní se tento obojživelník považuje za delikatesu. Třebaže je jeho pěstování nelegální, farmy, které se mu věnují, zažívají boom. Největší kusy vzácného obojživelníka se prodávají až za 10.000 jüanů (přes 34.000 Kč).

Během terénního průzkumu na 97 lokalitách ve 23 čínských provinciích byli velemloci nalezeni pouze na čtyřech z nich. Z genetické analýzy ale vyplývá, že se v daném prostředí nenarodili a patrně tam byli nasazeni z farem.

To může podle vědců způsobit více škody než užitku. Výzkumníci přišli na to, že vlastně existuje pět, možná až osm vývojových linií velemloka. Jestliže se vypouští zpět do přírody bez přihlédnutí ke genetickým rozdílům mezi jednotlivými liniemi, může to budoucnost velemloka čínského dále ohrozit, napsala BBC.

Nejdelší žijící velemlok na světě přebývá patrně v pražské zoo. V prosinci 2015 byl pražský velemlok Karlo velký 158 centimetrů a vážil 35 kilogramů. Od té doby Karla neměřili.

„Velemloci jsou velmi citliví a fyzická manipulace jim vadí, takže se snažíme ji omezit na minimum,“ řekl ČTK Petr Velenský, který je kurátorem obojživelníků a plazů v pražské zoo. Příští "kontrola zdravotního stavu a kondice" je plánována na letošní léto a při té příležitosti bude Karlo zvážen a změřen.

„Mimochodem Karlův nárůst o 3 centimetry (ze 155 na 158) za necelé dva roky od příchodu nás velmi překvapil. Již v té době to byl nejen zcela dospělý, ale se svými zhruba 40 lety věku spíše starší velemlok a takovou míru růstu jsme rozhodně nepředpokládali. Jeho další vývoj tedy bude velmi zajímavý,“ dodal Velenský.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1