Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Není to jen Pán prstenů. 10 nejlepších filmových fantasy všech dob

360p

Kvalitních filmových fantasy není tak nepřeberné množství jako kvalitních filmových sci-fi nebo kvalitních filmových dramat o strastiplných osudech nezvedených dětí z rozvedených rodin. Možná je to tím, že prostě není v silách jen tak někoho ukočírovat mix velkolepého dobrodružství, hlubinné archetypálnosti a atmosféry tak jiného, a přece tak známého světa, aniž by to celé vypadalo jako Barbar Conan nebo Pán prstenů přes kopírák. Pár opravdových pecek se ale najde. Tady jsou.

Pán prstenů: Dvě věže (The Lord of the Rings: The Two Towers), 2002

Velkoleposti filmové trilogie o Pánovi prstenů režiséra Petera Jacksona se těžko kdy něco dosápe alespoň po hobití kotníky. Názory na to, který z jednotlivých dílů přece jen ještě o něco přesahuje ty druhé, se pochopitelně různí – úvodní Společenstvo prstenu mělo na diváka nejsilnější „wow efekt“, závěrečný Návrat krále přinesl režisérovi zase kýžené uznání filmové akademie. Přesto je to ovšem druhý díl Dvě věže, který i po mnoha letech od premiéry působí nejrobustněji a nejsevřeněji: má fenomenální úvodní scénu, má neméně fenomenální finále – a má také Gluma; a neváhá ho použít.

Fantastická hláška: „Můj milááášššššššek.“

Princezna Mononoke (Mononoke hime), 1997

Ačkoliv se dá na každý z filmů japonského tvůrce Hayao Miyazakiho přísahat jako na vrchol světové kinematografie z jiného důvodu, Princezna Mononoke zůstává v našich srdcích jako vrcholný zástupce animované fantasy (byť to samé se dá z jiné strany zase klidně říct i o jeho Cestě do fantazie). Princezna Mononoke proti sobě staví konflikt přírodního a moderního města, honba po výkonném průmyslu tu stojí v radikální opozici k zšeřelým lesním tůňkám a palné zbraně plněné střelným prachem třaskají nad hlavami hyperroztomilých duchů lesa. Tohle umí jenom Japonci.

Fantastická hláška: „Ašitako... dokážeš zachránit dívku, kterou miluješ...?“

Barbar Conan (Conan the Barbarian), 1982

Bývá v kraji dobrým zvykem dívat se na cokoliv, v čem zatíná Arnold Schwarzenegger svaly, trochu spatra, ale Barbar Conan režiséra Olivera Stonea připomíná, že mnohé, čemu dal Arnie „ksicht“, patří k absolutní špičce svého žánru. Stejně jako je literární Barbar Conan základní cihlou podžánru fantasy zvaného meč a magie, tak je filmový Barbar Conan (se soundtrackem od Basila Poledourise) základním šutrem filmové kategorie, v níž je v podstatě jen Conan – a pak hromady jeho klonů, povalujících se na zaprášených regálech zapomenutých videopůjčoven. Jde o brutální, velkolepou fantasy, v níž se ovšem odkazuje na květinové děti a záporák cituje existencialisty.

Fantastická hláška: „Conane, co je v životě nejlepší?“


Temný krystal (The Dark Crystal), 1982

Loutková fantasy režisérů Jima Hensona a Franka Oze byla promována jako rodinný film (oba byli tvůrci legendárních Mupetů), ale z Temného krystalu se vyloupla látka podstatně temnější než dobrodružství pestrobarevných pajďuláků ze Sezamové ulice. Snímek sice vypráví velmi tradiční příběh vyvoleného, jehož údělem je znovu nastolit rovnováhu rozkolísaného světa, ovšem vypráví jej prostřednictvím sugestivní, na svou dobu revoluční animatroniky a mozek pokrucujícího designu postav i světa kolem nich. Henson poté pokračoval ve fantasy krasojízdě filmem Labyrint (a pokud vám fantasy, vyprávěná prostřednictvím loutek, sedne, doporučujeme neméně krásný snímek Strings režiséra Anderse Rønnow-Klarlunda).

Fantastická hláška: „Konec, začátek, jedno jako druhé. Velká změna. Někdy dobrá. Někdy zlá.“

Pokračování na Reflex.cz >>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1