Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neuvěřitelný paradox: Venezuelu svírá krize, je ale na špici žebříčku počtu soukromých tryskáčů

Neuvěřitelný paradox: Venezuelu svírá krize, je ale na špici žebříčku počtu soukromých tryskáčů

Když se řekne hluboká ekonomická krize, člověk si pravděpodobně nepředstaví boháče se soukromým tryskáčem. Tento paradox se ale objevuje ve Venezuele. Země se už několik let propadá do humanitární krize a lidem chybí potraviny i léky. Stát je ale zároveň sedmý na světě v počtu soukromých proudových letounů. Informoval o tom časopis Forbes.

Zatímco obyčejní Venezuelané jen těžko shánějí mouku, mléko a další základní potraviny, z metropole Caracasu létá každý týden do Miami 75 soukromých strojů. Nevládní organizace přitom už přes rok upozorňují i na akutní nedostatek léků a zdravotnického materiálu ve Venezuele.

Podle opozice i mnohých ekonomů je za současný katastrofální stav venezuelské ekonomiky zodpovědná vláda socialistické strany, která je u moci 18 let, a její hospodářská politika. Země má přitom největší prokázané zásoby ropy na světě. Venezuelský prezident Nicolás Maduro viní ze špatné ekonomické situace překupníky.

Ve Venezuele je nyní registrováno 340 soukromých proudových letounů, což je víc než například v Číně, Francii či Austrálii. První příčku v tabulce zaujímají Spojené státy, kde za poslední dekádu vzrostl tento počet o 34 procent na 12 717.

Víc soukromých tryskáčů než ve Venezuele mají boháči jen v USA, Mexiku, Brazílii, Kanadě, Německu a Británii. Vyplývá to z tabulky, kterou časopis Forbes převzal ze zprávy o majetku boháčů vydávané společností Knight Frank. Největší nárůst v počtu soukromých proudových letadel za posledních deset let zaznamenali v Bělorusku, kde jich je nyní sice jen 13, ale oproti roku 2006 to je nárůst o 1200 procent.

Soukromý proudový letoun, například od firmy Gulfstream, se prodává za 40 milionů dolarů (zhruba miliarda korun), starší použitý model se dá pořídit třeba i za 5,5 milionu dolarů (asi 140 milionů korun).

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744