Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neuvěřitelný příběh: Policista zachránil život novorozenci v popelnici. Po 25 letech se setkali

Neuvěřitelný příběh: Policista zachránil život novorozenci v popelnici. Po 25 letech se setkali

Policista Michael Buelna zažil před pětadvaceti lety pernou noc jako nováček ve sboru strážců zákona. V nebývale mrazivém počasí, které rozhodně není v Kalifornii obvyklé, zaslechl při patrole ve městě Santa Ana vycházet z popelnice pláč nemluvněte. Chlapečkovi tehdy jeho všímavost zachránila bezpochyby život, po adopci se ale jeden druhému ztratili z očí. Jak vypadalo setkání zachránce a zachráněného po pětadvaceti letech?

Zelenáče v policejním sboru poslali oné noci prošetřit okolnosti pobodání, ke kterému došlo v jedné ze čtvrtí Santa Any, kalifornského města s téměř 350 tisíci obyvateli, o den dříve. Když prohledával místo činu, kontaktovali jej lidé ze sousedství, kteří měli pocit, že zaslechli odněkud přicházet dětský pláč. Policista se tak nově zaměřil na pátrání po dítěti.

Když se přiblížil ke kontejnerům, zdálo se mu najednou, že je na správné stopě. Z jednoho z nich se totiž ozývaly zvláštní zvuky, které připomínaly tenoučké mňoukání. Když odsunul odpadky ležící na povrchu popelnice, vykoukl na něj novorozený chlapeček. Byl sice na živu, ale velice slabý.

Že je děťátko na světě jen velice krátce, dokazovala skutečnost, že mělo na sobě dosud pozůstatky placenty a dokonce i neodstřiženou pupeční šňůru. K jeho pokožce se stačily přilepit zbytky odpadků z kontejneru a dech byl jen velice mělký, takže mu policista poskytl první pomoc.

Chlapeček byl prochladlý, jelikož noc byla neobvykle mrazivá, a zoufale vyhládlý. Policistovi Michaelu Buelnovi bylo jasné, že potřebuje bezodkladně lékařskou péči. Pospíšil si tedy do nejbližší nemocnice a po cestě se rozhodl jej pojmenovat Adam. Na pohotovosti se malého ujali lékaři a pomohli mu zachránit život.

Zanedlouho se Adamovi vedlo lépe a byl zařazen do registru dětí k adopci v kalifornském okrese Orange County. Po všem, čím si musel nalezenec v prvních okamžicích svého života projít, bylo jasné, že se zájmem ze strany svých biologických rodičů nemůže počítat. Na straně druhé ale k chlapečkovi přilnul mladý policista a přemýšlel o tom, že si děťátko osvojí.

Než ale stačil dát dohromady veškeré potřebné papíry, putoval novorozený Adam do náhradní rodiny, která byla už delší dobu zapsaná v registru rodičů se zájmem o adopci. Maminkou a tatínkem se tak pro něj stal bezdětný manželský pár Elizabeth Bartonová a Daniel Fernandez z Orange County, kteří se rozhodli chlapce přejmenovat z Adama na Robina.

Nalezenec z kontejneru měl štěstí v neštěstí. Po dramatickém příchodu na svět se nakonec dostal do milující rodiny a Elizabeth s Danielem jej vychovávali, jako by šlo o jejich vlastní dítě. Když dospěl k věku 24 let, rozhodli se, že svému adoptivnímu synovi poví popravdě, jaký je jeho příběh. Robin byl šokovaný, když zjistil, že byl vydán napospas smrti mezi odpadky, než jej zachránil policista. Okamžitě se rozhodl, že se chce se svým zachráncem setkat.

Michael Buelna mezitím po dlouholeté kariéře odešel v bezmála šedesáti letech do penze. Ačkoliv pomohl v rámci svého působení u policie mnoha jiným, nikdy mu nepřestalo vrtat hlavou, co se asi stalo s malým chlapečkem, kterého jedné mrazivé noci zachránil z popelnice.

Někdejší nalezenec, nyní pětadvacetiletý mladý muž, mezitím vypátral domek, kam se uchýlil jeho zachránce na důchod a spolu se svými adoptivními rodiči se za bývalým policistou vypravili. Když se důstojník s Robinem setkali, neubránili se oba slzám dojetí. Objali se a dlouho si povídali, přičemž se ukázalo, že mají společného víc, než se zdálo.

Také Buelnu totiž opustili jeho biologičtí rodiče, když byl malý chlapec. Společně se svými čtyřmi sourozenci tak byl kdysi rovněž zaregistrován k adopci. Při setkání se mu dostalo od Robina poděkování a Buelna na oplátku nalezence ujistil, že je nesmírně rád, jakým směrem se jeho život vyvinul.

Ze setkání s policejním důstojníkem měli velikou radost i manželé Elizabeth a Daniel, kteří nalezeného chlapečka vychovali v řádného mladého muže. Byla to pro ně totiž první příležitost, aby mohli Michaelu Buelnovi osobně poděkovat za záchranu opuštěného děťátka, které jim nakonec přineslo do života tolik štěstí.

Robin Barton se ovšem rozhodl, že využije setkání se svým zachráncem, aby se jej pozeptal na několik věcí. Všechny přítomné pak ohromil, když prohlásil, že odpouští své matce. Ta podle něj byla s největší pravděpodobností mladou chudou dívkou, která se ocitla v nesmírně obtížné životní situaci, kterou se rozhodla řešit nejhorším možným způsobem.

Jako bývalý policista měl Michael Buelna řadu užitečných kontaktů, a tak nabídl Robinovi svou pomoc při pátrání po nalezencově biologické matce. Po pár měsících bylo pátrání Robina a Michaela, z nichž se mezitím stali přátelé, úspěšné. Podařilo se jim dostat na stopu Sabriny Diazové, která byla matkou odloženého dítěte.

Zachráněnému a policistovi se potvrdila domněnka o mladé ženě v nelehké situaci. Sabrině Diazové bylo v době porodu pouhých devatenáct let. Současně se ukázalo, že si žena akorát odpykala tři roky ve vězení a byla deportovaná do Mexika. Robin se rozhodl ji kontaktovat alespoň telefonicky, aby tak symbolicky uzavřel smutnou historii.

Čekalo jej ale ještě velké překvapení. Když totiž příběh o jeho setkání s policistou Michaelem Buelnem po 25 letech odvysílala televize, přihlásil se na policejní stanici muž jménem Marcos Meza, který tvrdil, že je Robinovým biologickým otcem.

Se Sabrinou Diazovou měl poměr v době, kdy přišla do jiného stavu, pak ale z jeho života náhle zmizela a o tom, že s ní má dítě, se dozvěděl, až když se jej byla vyptávat policie. Marcos Meza pak svého syna zkoušel dlouhá léta bezúspěšně najít. Když se díky televizi dozvěděl, že je naživu, chtěl se s ním setkat.

Když ke schůzce Robina s biologickým otcem došlo, čekalo na někdejšího nalezence další pořádné překvapení. Zjistil totiž, že má pět sester, dvě z nich byli jeho prvnímu setkání s otcem přítomné. Dojetí všech přítomných, kteří si ihned padli do oka, ze setkání po čtvrt století, pak neznalo mezí.

Spolu se znovuobjevenou Robinovou rodinou se raduje i policejní důstojník Michael Buelna. Ten se „svým“ nalezencem zůstává nadále v blízkém kontaktu a pochvaluje si, jak je skvělý pocit vidět, že z malého chlapečka z kontejneru na odpadky, kterého zachránil za chladné noci, vyrostl férový, přímý a sympatický mladý muž.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744