Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neznámá sociální síť Vero vyzvala na souboj Instagram a Facebook. Dřív se ale knockoutovala vlastními problémy

Neznámá sociální síť Vero vyzvala na souboj Instagram a Facebook. Dřív se ale knockoutovala  vlastními problémy

Jen málokdo donedávna slyšel o sociální síti Vero. Neznámý startup, který si za tři roky svého fungování připsal jen 150 tisíc stažení, se však znenadání stal hitem. Během několika dnů síť Vero náhle zaznamenala tři milionů nových uživatelů. Nadějná alternativa Facebooku nebo Instagramu se dokonce několik dní držela mezi vůbec nejstahovanějšími aplikacemi pro obě nejrozšířenější mobilní platformy. Pohádkový úspěch se ale přesto jeví jako vzdálený. Vero se totiž topí v problémech, které příliv nových uživatelů jen umocnil. Nabízí se proto otázka: Je vůbec v něčích silách zavedené značky na poli sociálních sítí ohrozit?

Vero uživatele přilákala tím, že se vyvarovala funkcí a prvků, které jsou na Facebooku a Instagramu terčem kritiky. Zeď s novými příspěvky byla kompletně bez reklam a nové posty se neřadily podle důležitosti, ale chronologicky, jak je uživatelé sdíleli. Nemělo tedy hrozit, že by se v záplavě upřednostněných starších příspěvků ztrácely ty nové.

Za sociální sítí Vero stojí 39letý miliardář libanonského původu Ajman Harírí. Syn libanonského premiéra Rafíka Harírího, který byl v roce 2005 zavražděn, si předsevzal, že vytvoří sociální sít, která nebude do soukromí svých uživatel zasahovat do takové míry, jako to činí zavedení sociální giganti typu Facebook.

Díky absenci reklam měla platforma později fungovat na bázi předplatného. Uživatelé ovšem měli za své peníze mít jistotu, že data o jejich aktivitě nebudou poskytnuta společnostem třetích stran za účelem cílené reklamy.

Nebývalý boom, kdy počet nových profilů začal růst geometrickou řadou, ale přinesl technické problémy. Servery společnosti provozující síť Vero totiž pod takovým náporem zkolabovaly.

Další ránu pro nadějný rozjezd alternativy zavedených sociální sítí zasadily kontroverze kolem šéfa projektu Haririho. Ten zastával mezi roky 2005 až 2013 vedoucí pozici ve stavební firmě svého otce. Po jehož smrti převzal vedení společnosti Saudi Oger bratr Ajmana. Samotný Harírí podle svých slov prodal podíl ve firmě, aby mohl financovat právě rozjezd sítě Vero.

Saudi Oger ukončila svou činnost loni poté, co nebyla schopna proplatit výplatní pásky svých zaměstnanců. Problémy údajně způsobila saudskoarabská vláda, která zpozdila proplacení státních stavebních zakázek.

Harírí se teď bránil tím, že s firmou už nemá nic společného. Tiskové zprávy sítě Vero z roku 2016 ho ale představují rovněž jako viceprezidenta firmy Saudi Oger. Libanonský miliardář se holt v očích zázračně uvědomělé mládeže koketující s jeho sociální sítí náhle stal symbolem zla a tím, kdo účelově neplatil dělníkům. Některým lidem také vadilo, že se na vývoji platformy podílejí ruští technici. Zkrátka lavina kontroverzí nabrala na síle a pro uživatele, kteří jinak zjevně nemají problém s masovými globálními sítěmi jako Facebook a Instagram, byla příliš.

Náhlý vzestup a útlum sítě Vero dává vzpomenout na řadu jejích předchůdců, kteří se marně pokoušeli ukrojit něco z trhu ovládaného několika málo celosvětovými obry. Podobné ambice měly například projekty jako Ello, Mastodon nebo Peach. Všechny však nakonec skončily v propadlišti dějin.

Sesadit společnosti jako Facebook z trůnu se tak zdá být nemožné. „Problém těchto malých sítí je v tom, že ze začátku nemají kapitál. Pokud s něčím novým přijde nějaký startup, například Snapchat, tak Facebook okamžitě přebírá to, v čem se odlišuje a snaží se to rychle aplikovat do svého prostředí,“ říká k dominanci Facebooku marketingový expert Michael Skřivan s tím, že velké revoluce se v oblasti sociálních médií nejspíš nedočkáme.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1