Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nikdy nezapomenu na zápach hořícího masa a kůže.“ Od tragédie v katalánském kempu uplynulo 40 let

„Nikdy nezapomenu na zápach hořícího masa a kůže.“ Od tragédie v katalánském kempu uplynulo 40 let

Nápis In Memoriam a 215 zlatých hvězd - podle počtu obětí - na jednom z apartmánů připomíná tragédii, která se stala před čtyřiceti lety v kempu Los Alfaques (Alfacs) na východě Španělska. Rekreantům v kempu, který leží v katalánské provincii Tarragona, se stala osudnou blízká poloha u silnice. Po výbuchu projíždějící cisterny s propylenem shořela tehdy třetina kempu.

„Bylo právě půl druhé odpoledne a rekreanti měli siestu po obědě. Děti si hrály a rodiče se opalovali,“ popsal dnes události z 11. července 1978 katalánský deník La Vanguardia. Nikdo netušil, že za pár minut nastane v kempu se zhruba osmi sty lidí peklo.

Cisterna, která převážela zkapalněný plyn, vybuchla právě v okamžiku, když projížděla kolem kempu. Podle pozdějšího vyšetřování výbuch nastal v horkém počasí zřejmě proto, že cisterna obsahovala více látky, než byla její povolená kapacita. Nádrž také neměla bezpečnostní ventil. Od vybuchlé cisterny se vznítily propanbutanové lahve v kempu a benzinové nádrže aut.

Na místě uhořelo 158 lidí a dalších 57 podlehlo zraněním, zejména popáleninám, v nemocnici. Sedm desítek lidí zranění přežilo. Dvě z obětí se nepodařilo identifikovat, většina mrtvých byli turisté z Francie, Belgie, Nizozemska a Německa.

„Byl to strašný pohled - spálená těla, popálení lidé a další, kteří se snažili pomáhat, ale nemohli nic dělat,“ vzpomněl na neštěstí v dnešním vydání místního deníku Diari de Tarragona fotograf Ramon Segú Chinchilla. Ten dorazil na místo s tehdejším místním starostou. „Neměl jsem ani sílu dělat fotky,“ řekl Chinchilla, který jich ale nakonec udělal asi dvě stě. Na místě fotil například i fotograf deníku El País, který dnes 40. výročí neštěstí připomenul fotoreportáží.

Tragédii v kempu zažil i jeho současný majitel Mario Gianni, jemuž bylo tehdy devět let. "Nikomu z mé rodiny se nic nestalo, ale někteří naši přátelé přišli o život," řekl deníku La Vanguardia. Uvedl, že jeho rodina zakládala kemp v roce 1956 s velkým nadšením a že do něj jezdila spousta jejich známých a přátel.

Neštěstí zažil i Llorenç Navarro, jemuž bylo tehdy 14 let. I on se spolu s dalšími snažil pomáhat ostatním. "Nikdy nezapomenu na tu hrůzu, na zápach hořícího masa a kůže," popsal Navarro deníku La Vanguardia. Navarro dnes stojí v čele hnutí, které bojuje za lepší bezpečnost na silnicích.

Po tragédii bylo podle deníku La Vanguardia přijato několik opatření pro bezpečnější převoz nebezpečných nákladů. Cisterny s takovými látkami například musejí jezdit jen po dálnicích, mají se vyhýbat obydleným lokalitám a musejí mít bezpečnostní ventily.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232