Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nikdy nezapomenu na zápach hořícího masa a kůže.“ Od tragédie v katalánském kempu uplynulo 40 let

„Nikdy nezapomenu na zápach hořícího masa a kůže.“ Od tragédie v katalánském kempu uplynulo 40 let

Nápis In Memoriam a 215 zlatých hvězd - podle počtu obětí - na jednom z apartmánů připomíná tragédii, která se stala před čtyřiceti lety v kempu Los Alfaques (Alfacs) na východě Španělska. Rekreantům v kempu, který leží v katalánské provincii Tarragona, se stala osudnou blízká poloha u silnice. Po výbuchu projíždějící cisterny s propylenem shořela tehdy třetina kempu.

„Bylo právě půl druhé odpoledne a rekreanti měli siestu po obědě. Děti si hrály a rodiče se opalovali,“ popsal dnes události z 11. července 1978 katalánský deník La Vanguardia. Nikdo netušil, že za pár minut nastane v kempu se zhruba osmi sty lidí peklo.

Cisterna, která převážela zkapalněný plyn, vybuchla právě v okamžiku, když projížděla kolem kempu. Podle pozdějšího vyšetřování výbuch nastal v horkém počasí zřejmě proto, že cisterna obsahovala více látky, než byla její povolená kapacita. Nádrž také neměla bezpečnostní ventil. Od vybuchlé cisterny se vznítily propanbutanové lahve v kempu a benzinové nádrže aut.

Na místě uhořelo 158 lidí a dalších 57 podlehlo zraněním, zejména popáleninám, v nemocnici. Sedm desítek lidí zranění přežilo. Dvě z obětí se nepodařilo identifikovat, většina mrtvých byli turisté z Francie, Belgie, Nizozemska a Německa.

„Byl to strašný pohled - spálená těla, popálení lidé a další, kteří se snažili pomáhat, ale nemohli nic dělat,“ vzpomněl na neštěstí v dnešním vydání místního deníku Diari de Tarragona fotograf Ramon Segú Chinchilla. Ten dorazil na místo s tehdejším místním starostou. „Neměl jsem ani sílu dělat fotky,“ řekl Chinchilla, který jich ale nakonec udělal asi dvě stě. Na místě fotil například i fotograf deníku El País, který dnes 40. výročí neštěstí připomenul fotoreportáží.

Tragédii v kempu zažil i jeho současný majitel Mario Gianni, jemuž bylo tehdy devět let. "Nikomu z mé rodiny se nic nestalo, ale někteří naši přátelé přišli o život," řekl deníku La Vanguardia. Uvedl, že jeho rodina zakládala kemp v roce 1956 s velkým nadšením a že do něj jezdila spousta jejich známých a přátel.

Neštěstí zažil i Llorenç Navarro, jemuž bylo tehdy 14 let. I on se spolu s dalšími snažil pomáhat ostatním. "Nikdy nezapomenu na tu hrůzu, na zápach hořícího masa a kůže," popsal Navarro deníku La Vanguardia. Navarro dnes stojí v čele hnutí, které bojuje za lepší bezpečnost na silnicích.

Po tragédii bylo podle deníku La Vanguardia přijato několik opatření pro bezpečnější převoz nebezpečných nákladů. Cisterny s takovými látkami například musejí jezdit jen po dálnicích, mají se vyhýbat obydleným lokalitám a musejí mít bezpečnostní ventily.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744