Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nizozemsko jako drogový ráj. Gangy mají čím dál větší svobodu, policie na ně nestačí

Nizozemsko jako drogový ráj. Gangy mají čím dál větší svobodu, policie na ně nestačí

Podle úřadů přestává nizozemská policie zvládat boj s drogovými gangy. Podle oficiálních údajů totiž trestná činnost klesá, úřady ale tvrdí, že jde jen o optický klam. Oběti totiž přestávají trestné činy hlásit, a organizovaný zločin tak přestává být pod dohledem.

Podle deníku De Telegraaf policie řeší jen jednu zločineckou skupinu z devíti. Detektivové navíc varují před tím, že v Holandsku vzniká doslova paralelní ekonomika. Kritici, kteří brojí hlavně proti liberálnímu přístupu vlády k prodeji a užívání konopí, tvrdí, že Nizozemsko bylo neúmyslně povýšeno na hlavní mekku obchodu s drogami a lidmi.

Velká část extáze, které přichází do Evropy a USA, pochází z výroben na jihu země. Ty jsou čím dál častěji řízeny marockými gangy, které se podílejí i na produkci konopí. A podle Europolu pochází až polovina kokainu v Evropě z Rotterdamu.

Policie proto požaduje, aby se jejich sbor rozšířil o dalších 2000 lidí, kteří by proti organizovanému zločinu bojovali. Podle statistik došlo v posledních devíti letech k poklesu zaznamenaných trestných činů až o 25 procent, tedy na méně než milion. Dalších 3,5 zločinů ale nikdo nenahlásil.

Podle vedoucího amsterodamského policejního sboru Pietera-Jaapa Aalbersberga, tráví řešením trestné činnosti ve spojitosti s gangy přibližně 60 až 70 procent času. Dnes jsou podle něj tamní mladíci ochotní vraždit za pouhé tři tisíce eur. „V 80. a 90. letech sem přicházeli profesionální zabijáci ze zahraničí, ti ale pracovali přibližně za 50 tisíc eur,“ řekl podle serveru The Guardian Aalbersberg.

Policejní odborová organizace ve své zprávě navíc varuje, že zločinci se čím dál častěji zaměřují na starší a zranitelnější osoby. Ministr spravedlnosti uznal, že zpráva, která upozorňuje na poddimenzovaný stav nizozemské policie je signál, který by vláda neměla podceňovat. Naopak přislíbil, že nadcházejících letech vláda investuje do boje proti organizovanému zločinu v průměru 276 milionu eur ročně.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1