Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nobelista Dylan se po půl roce rozhoupal a zaslal do Švédska svůj proslov. Bez něj by přišel o 22 milionů

Nobelista Dylan se po půl roce rozhoupal a zaslal do Švédska svůj proslov. Bez něj by přišel o 22 milionů

Americký hudebník Bob Dylan, který je držitelem Nobelovy cena za literaturu, zaslal Švédské akademii nahrávku s projevem. Pokud by tak neudělal, přišel by o 22 a půl milionu korun. Finanční odměnu totiž nobelisté získávají pouze po „přednesení“ projevu, který však Dylan zřejmě kvůli studu veřejně sdělovat nechtěl. 

Nobelovy ceny tradičně předává švédský král na slavnostním večeru, který se obvykle koná 10. prosince. Zpěvák proslulý svou plachostí před médii si tehdy vymínil, že medaili a diplom přijme na soukromém setkání bez přítomnosti médií. Nakonec ji převzal v dubnu, kdy ve Švédsku koncertoval.

„Projev je nevšední a, jak se dalo očekávat, výmluvný. Akce Dylan se chýlí ke konci,“ uvedla na svém blogu stála tajemnice Švédské akademie Sara Daniusová. Laureáti Nobelovy ceny musejí řeč dodat do půl roku od obdržení ceny v jakékoli formě, může to být krátký projev, videopřenos, ba dokonce i píseň. Zvuková nahrávka Dylanova projevu byla umístěna na webovou stránku Švédské akademie.

„Nejdůležitější je, aby se vás písnička dotkla. Nemusím vědět, co daná píseň znamená. Do svých skladeb jsem napsal celou řadu věcí. A nebudu si lámat hlavu nad tím, co to všechno znamená,“ říká mimo jiné Dylan, jenž ve své řeči probírá možné spojitosti mezi svými texty a literaturou.

Pětasedmdesátiletý Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, je prvním písničkářem, který prestižní Nobelovu cenu dostal. Švédská akademie ho vyznamenala za vytváření poetických novotvarů ve velké tradici amerického písničkářství.

Akademie se setkala s rozporuplnými reakcemi na toto své rozhodnutí. Zatímco někteří nevšední výběr hudebníka uvítali, jiným připadal absurdní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1