Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová naděje letu MH370: Hledat ho bude soukromá firma, s Malajsií má unikátní dohodu

Nová naděje letu MH370: Hledat ho bude soukromá firma, s Malajsií má unikátní dohodu

Jedno z největších mystérií letecké dopravy se možná konečně dočká svého rozuzlení. Malajsijská vláda totiž kývla americké firmě Ocean Infinity, která se nabídla, že najde již tři roky ztracený let MH370. Ten se z radarů ztratil v rozsáhlé oblasti mezi Malajsií a Austrálií; letos v lednu vlády vzdaly další pátrání po letounu jako beznadějné. 

Když v počátku letošního roku vlády svou snahu o nalezení letounu vzdávaly, pozůstalí obětí předpokládané letecké nehody rudli vzteky. Jenže k zastavení prohledávání rozsáhlé oblasti byl důvod – trvalo to již moc dlouho a stálo hromadu peněz: okolo 200 milionů dolarů. Oba zádrhele se nyní podařilo obejít.

Malajsijská vláda totiž přijala nabídku americké společnosti Ocean Infinity, která bude hledání o zmizelém letu financovat z vlastní kapsy a o odměnu se přihlásí až ve chvíli, kdy letadlo najde. Malajsijská vláda již dříve vypsaly na nalezení letadla odměnu. „Veškeré náklady ale firmy musejí nést samy. My jim pouze vyplatíme odměnu, pokud budou úspěšné," řekl náměstek malajsijského ministra dopravy Abdul Aziz Kaprawi s tím, že výše odměny nebyla stanovena. K odměně si však firma v případě úspěchu může téměř jistě připsat celosvětové PR zdarma.

Ocean Infinity nyní mnohem lépe ví, kde má hledat. V okamžiku, kdy totiž vlády svoji snahu vzdaly, vydala totiž Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) nová data, která zúžila oblast, kde by se letoun měl nacházet: přibližně na 25000 kilometrů čtverečních. „A Ocean Infinity se zaměří právě na tuto oblast,“ uvedl nyní australský ministr dopravy Darren Chester.

Let MH370 se ztratil z radarů 8. března 2014, o jeho osudu se ale mnoho neví. „Víme, že letoun spadnul do jižní části Indického oceánu. Nevíme však, jestli byl kapitán letadla zapletený do zmizení letu, nevíme, proč byl odpovídač vypnutý, a nevíme, proč došlo k pádu,“ tvrdí skupina pozůstalých, která je sdružená v rámci organizace Voice370.

Letadlo mířilo z malajsijského Kuala Lumpur do Pekingu. Když se dostalo z malajsijského vzdušného prostoru, tak se kapitán s letovým provozem standardně rozloučil. „Dobrou noc, malajsijské tři-sedm-nula.“ V té době letadlo letělo ve standardní letové hladině okolo deseti kilometrů a nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo nějaké problémy.

Po deseti minutách se s letem MH370 spojil kapitán jiného letadla, ale slyšel už jen praskání statické elektřiny a huhlání. Poté letadlo zvýšilo svou letovou hladinu o 3,5 kilometru, aby následně prudce otočilo na západ a kleslo na hladinu 3600 metrů. Podle amerických vyšetřovatelů pak letadlo mohlo v letu pokračovat asi ještě čtyři hodiny, mohlo tedy uletět ještě 3500 kilometrů, než mu došlo palivo.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1