Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová série První republiky odstartovala. Na veřejnost se dostane další tajemství z minulosti

Nová série První republiky odstartovala. Na veřejnost se dostane další tajemství z minulosti

První republika se vrací. Seriál České televize odstartoval v pátek 8. září druhou řadu a už první díl napovídá, že vyprávění bude stejně tajemné jako v první sérii. Na co se mohou diváci v seriálu těšit?

První díly rodinné ságy Valentů vznikly v roce 2014. Každý díl tehdy sledovalo v hlavním vysilacím čase v průměru 1,3 milionu diváků. Na pokračování příběhu si ale fanoušci museli počkat až do letošního roku, přestože dobová sága zaznamenala úspěch i ve světě. Odkoupili ho produkce ve střední Evropě, Americe, Číně a dokonce i na Blízkém východě

Seriál První republika pokračuje druhou řadou

Druhá řada se odehrává osm let po konci té první, tedy v roce 1928. Jaroslav Valenta v podání Jiřího Vyorálka se vrací z vězení, kde si odpykával podíl za vraždu manželů Léblových, a je připraven převzít zpět rodinnou firmu, o kterou se mezitím staral jeho bratr Vladimír Valenta, kterého hraje Ján Koleník. Toho začíná pronásledovat jeho tajemství z dob služby u Československých legií.

V seriálu se objevují původní postavy. Kromě bratrů Valentových se tak vrací i Vladimírova bývalá žena Magdaléna (Veronika Arichteva) a Jaroslavova manželka Klára (Markéta Plánková). Jaroslavovy dcery za osm let vyrostly, herečky jejich rolí se proto obměnily. Irenu hraje Anna Fialová a Elišku Brigita Cmuntová.

První republika okouzlí kostýmy i hereckým obsazením

Jedním z ústředních témat nové série budou i ženská práva a emancipace, která byla v době první republiky teprve v plenkách. Mladší Valentova dcera Eliška, která se stihla provdat, se rozhodla pro studia medicíny, která byla v této době ještě stále doménou mužů. Starší Irena si zase v nové řadě prosadí závodění v autech.

Důležitou složkou seriálu budou i tentokrát propracované dobové kostýmy. Série bude mít celkem 13 dílů, na obrazovce ji diváci budou vídat v pátek večer od 20:00 na prvním programu České televize.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1