Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nukleární zkoušky USA a SSSR zásadně zdeformovaly planetu, hrozí to znovu

Nukleární zkoušky USA a SSSR zásadně zdeformovaly planetu, hrozí to znovu

V 50. a 60. letech provedly Spojené státy a Sovětský svaz několik testů nukleárních zbraní, které měly vyzkoušet připravenost a sílu jaderného arzenálu těchto dvou klíčových rivalů studené války. Až teď si ale vědci uvědomují, jaký dopad tehdejší závody ve zbrojení měly na naší planetu. Mrazivé detaily, podle kterých jaderné zkoušky deformovaly magnetosféru Země, zveřejnila NASA.

Výbuchy atomovek ve výšce až 321 kilometrů nad zemským povrchem dočasně deformovaly magnetické pole Země, zjistil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Testy tak přímo zasáhly satelity, jejichž palubní elektronika nebo komunikační a navigační systémy byly poškozeny.

Tato mimořádná radiace vzniklá výbuchem jaderných zbraní zůstala po mnoho let ležet uvnitř magnetosféry, která chrání lidstvo před slunečním zářením. Dopady na magnetické pole země dokazují i nezvyklé úkazy na obloze. Po jedné ze zkoušek se na nebi objevila polární záře podobná těm, které obvykle tvoří u severního a jižního pólu, tentokrát ji ale lidé mohli spatřit u rovníku.

720p 480p 360p 240p
Nejničivější bomby

Podle NASA tak mají jaderné zkoušky stejně ničivé účinky, jaké mohou mít sluneční bouře, tedy rozsáhlé blackouty nebo výpadky v komunikaci. „Testy byly člověkem vytvořeným a extrémním příkladem některých vesmírných vlivů, které často způsobuje Slunce,“ říká spoluautor studie Phil Erickson.

Podle nových informací by tak jaderná válka způsobila nejen obrovské utrpení lidí a ztráty na životech, měla by však také další dopady na civilizaci. Všechny napájecí a satelitní systémy by mohly být kompletně zničeny, a lidé by se tak v podstatě vrátili zpět do doby kamenné.  

Nové poznatky, které zveřejnil časopis Space Science Reviews, přicházejí v době, kdy roste napětí mezi Spojnými státy, Ruskem, Čínou a Severní Koreou, která pokračuje v testu balistických raket. KLDR dokonce nedávno zveřejnila propagandistické video simulující útok na Spojené státy. O případné jaderné válce proto v médiích začíná v posledních týdnech hovořit čím dál častěji.

720p 480p 360p 240p
Simulovaný útok KLDR na USA

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1