Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Ó můj bože!" „Hory!" Poslední věty pilotů před smrtí

„Ó můj bože!" „Hory!" Poslední věty pilotů před smrtí

Do další letecké katastrofy zbývají možná hodiny, možná dny nebo týdny. Tváří v tvář nevyhnutelnému osudu se piloti uchylují k různým slovním projevům. Podívejte se na výběr jejich posledních vět, tak jak je zachytily nahrávací zařízení krátce před tím, než piloti spolu s dalším personálem a cestujícími zemřeli.

Hledíce smrti do tváře létají pilotům z úst sprosté nadávky. „Do p*dele,“ ulevil si jeden z pilotů polského letounu Tu-154M Lux, který v dubnu 2010 havaroval poblíž letecké základny nedaleko ruského Smolenska. Na palubě zemřelo všech 96 lidí, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.

„To je všechno, pánové! Do p*dele!“ rozloučil se s ostatními pilot ruské společnosti Vladivostok Avia, kvůli jehož chybě zemřelo v červenci 2001 poblíž ruského Irkutsku na palubě letounu Tu-154 145 cestujících.

Bůh je veliký

Někteří piloti se v posledních vteřinách obrací k Bohu. „Spoléhám na Boha,“ prohlásil poslední říjnový den roku 1999 pilot společnosti Egypt Air Gamal El Batútí. Při nehodě zahynulo 217 lidí, z toho 100 amerických turistů. Americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě došel později k závěru, že nehodu nezpůsobila technická závada, ale úmyslné jednání Batútího, kterému v poslání letadla do Atlantiku nedokázalo zabránit ani horečné úsilí druhého pilota.

„Ó můj bože, ó můj bože!“ provolával pilot čínské aerolinky poté, co mu šestnáctého února 1998 letečtí dispečeři nepovolili kvůli špatné viditelnosti přistát na mezinárodním letišti v Tchaj-peji a letadlo kvůli poruše autopilota a neúspěšnému pokusu pilota převzít řízení manuálně zamířilo během okružního kolečka k zemi. Na palubě tehdy zahynulo 196 cestujících.

Zvolání „Alláhu Akbar“ (Bůh je veliký, pozn. red.) doprovázelo poslední okamžiky muslimského pilota letu 152 asijské aerolinky Garuda Indonesia Airlines v září 1997. Krátce poté jeho letadlo kvůli špatné viditelnosti narazilo do hory a pilot společně s dalšími 233 lidmi zemřel.  

Co to tam je? Nejsou to kopce?

„Hory!“ křičel na poslední chvíli pilot ruské letecké společnosti Vnukovo Airlines, když před sebou uviděl norský horský masiv Operafjellet. Záchranný manévr piloti nestačili provést. Na palubě v srpnu 1996 zemřelo 141 lidí. „Co to tam je? Nejsou to nějaké kopce?“ snažil se jeden z pilotů letadla mířícího v červnu 1988 ze São Paula do Fortalezy prohlédnout clonu z mlhy a hustého deště. Krátce poté se letadlo po nárazu rozpadlo na několik částí.

Vedle Boha patří poslední myšlenky pilotů blízkým osobám. „Amy, miluji tě,“ vzkázal pilot pravidelného letu 529 z Atlanty do Gulfortu, kam nikdy nedoletěl. Letadlo se zřítilo krátce po startu 21. října 1995.

Smrt z rukou sebevraha i tragická srážka

Nahrávací zařízení zachytilo i poslední věty, které pronesl jeden z pilotů, kteří zahynuli v jednom z největších leteckých neštěstí v historii. „Támhle je… podívej se na něj! Zatraceně, ten zku*vysyn se blíží! Vypadni!“ křičel pilot v jednom z letadel, které se v roce 1977 srazily na letišti na ostrově Tenerife.

Tragicky zemřel i pilot letu 773 společnosti Pacific Air Lines. „Skippera zastřelili. Byli jsme zastřeleni. Snažil jsem se pomoc,“ hlásil pilot z paluby letadla, na níž právě řádil pasažér Francisco Gonzales. Gonzales se rozhodl spáchat sebevraždu, na onen svět s sebou vzal i další pasažéry a posádku letu. Letadlo havarovalo poté, co Gonzales zastřelil pilota i kopilota. Neovladatelný stroj se zřítil v brzkých ranních hodinách 7. května 1964 poblíž San Ramonu v Californii.

Další příklady posledních vět naleznete ZDE

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744