Svět po desetiletích už beze strachu může mluvit o obětech Stalinova režimu. V gulazích zahynuly tisíce politických vězňů, o jejichž posledních chvílích se většinou ani nic neví. Jen v místech, kde gulagy bývaly, se stále ze země vynořují zbytky kostí. Rusové se ale se svojí minulostí stále nedokáží vyrovnat. V místech lidských katastrof chybí pomníky a polovina zdejších obyvatel stále považuje Stalina za oblíbeného vůdce, který dovedl porazit nacisty.
I půlstoletí po zániku gulagů stále pozůstatky pracovních táborů existují. Často jim už sice chybí stropy nebo zdi, lidskou katastrofu tu často nepřipomíná cedule ani pomník. V místech se stále objevují lidské kosti, které odkrývá vítr. Sověti takzvané “nepřátele režimu” drželi daleko od civilizace, a proto mnohé detaily z života v gulazích zůstávají stále nejasné. Masivní popravy se ale podle webu The Weekend Australian děly často v noci a mrtví nespočinuli ani v hromadných hrobech, ale pouze pohození u cesty, nebo spálení na hromědě v lese.
