Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ochranáři varují před likvidací broumovských vlků. Farmáři žádají vyšší ochranu majetku

Ochranáři varují před likvidací broumovských vlků. Farmáři žádají vyšší ochranu majetku

Vlčí smečce na Broumovsku hrozí zánik. V regionálním měsíčníku se v zimě dokonce objevil inzerát poptávající zajištění ochrany před vlkem „jakýmkoliv způsobem“. Dnes na to upozornili zástupci Hnutí Duha, kteří v regionu výskyt vlků monitorují. Na sociálních sítích se podle nich šíří démonizace vlků.

„V posledních měsících jsme svědky aktivit několika osob, které chtějí prosadit vystřílení vlků na Broumovsku. Mezi tyto aktivity patří nejen žaloba na stát, ale i dezinformační kampaň ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích,“ řekl dnes ČTK Jiří Beneš z Hnutí Duha. To podle něj nemá v jiných částech republiky, kde se vlci také vyskytují, obdoby.

 

Na Broumovsku žije nejméně pět vlků. V oblasti se usadili po více než 200 letech před třemi lety a dosud zadávili desítky ovcí a koz. Někteří chovatelé si stěžují, že náhrady státu za usmrcená domácí zvířata jsou nedostatečná. 

Chovatel Jaroslav Leplt si podal v regionálních novinách inzerát přibližně v tomto znění: „Hledám někoho, kdo mi ochrání zvířata před vlky jakýmkoliv způsobem, pomoc CHKO nepotřebuji“. Leplt řekl, že CHKO nechrání chovatele, ale vlky. „Takže jsem si to zařídil a tu ochranu už mám. Nechci se k tomu vyjadřovat, už jsem byl kvůli tomu u výslechu na kriminálce,“ řekl chovatel. Chovatelé hlásí škody Správě CHKO Broumovsko. 

Několik farmářů z Broumovska se také u soudu domáhá toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost „přímé ochrany před škodami způsobenými vlkem obecným“. Na Broumovsku chtějí, aby s ohledem na husté osídlení byl jejich výskyt „omezen absolutně“. Podle farmářů tam vlci ohrožují zdraví a majetek obyvatel. V březnu soud jejich žalobu zamítl, rozsudek ještě není pravomocný.

Ochranáři upozorňují, že za všemi útoky na hospodářská zvířata nemusí stát vlci. Fotopasti v místech, kde se vlci pohybují, potvrdily i přítomnost velkých toulavých psů.

Ochranáři za příklad „dezinformační kampaně“ uvádějí i nedávný případ vlčího útoku na čtyři telata u Adršpachu. „Na základě poznatků z novinových a televizních reportáží vzniklých k tomuto případu se vše jeví jasně: Vlci bez problémů překonávají oplocení, které ochranáři doporučují jako účinnou ochranu. Realita je ovšem tomuto tvrzení na míle vzdálená. Telata se v době útoku nenacházela za oplocením s elektřinou, nýbrž v ohradě tvořené pouze dvěma vodivými dráty,“ řekl Beneš.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1