Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Oční bulvy jim vypadávaly z důlků.“ Mrazivá svědectví lidí, kteří přežili Hirošimu a Nagasaki

„Oční bulvy jim vypadávaly z důlků.“ Mrazivá svědectví lidí, kteří přežili Hirošimu a Nagasaki

Vystrašený řev, vrčení motorů a pak už jen oslepující bílé světlo - přeživší atomových útoků popisují osudné dny na začátku srpna 1945 podobně. Mnozí z nich byli tehdy ještě dětmi. V troskách pak nacházeli své popálené rodiče a sourozence, kteří s kůží odpadávající od těla prosili o pomoc. “Nikdy nezapomenu na ten strašný pohled. Napůl spálená těla ležela na zemi, oční bulvy zraněným vypadávaly z důlků…,” popisuje Shigeko Matsumoto, který přežil bombardování ve městě Nagasaki, od kterého nyní uplynulo 72 let.

Bomby Little Boy a Fat Man se do japonských měst Hirošima a Nagasaki snesly 6. a 9. srpna 1945. Přes počáteční oslavy americké odplaty za útok na Pearl Harbor se téměř okamžitě začaly vynořovat pochybnosti o formě takové msty. V obou městech na přímé následky výbuchu a ozáření zemřelo mezi 200 až 250 tisíci lidmi. O osudu mnohých se přitom dodnes nic neví. Zmizeli, jejich těla se nenašla a jejich rodina stále doufá, že třeba někde žijí.

Moje starší sestra zemřela hned při výbuchu. Dvě mladší sestry se vážně zranily a umřely den po útoku. Další sestru jsme našli v domě mrtvou. Rodiče jsem našla v protileteckém krytu s vážnými popáleninami. Za dva dny zemřeli. Bylo mi 20 a ztratila jsem najednou šest členů rodiny,” vypráví 92letá Kumiko Arakawová redaktorovi časopisu Time a dodává: Každý den se modlím, aby moje vnoučata a pravnoučata poznala v životě jen mír.”

Mnozí přežili masivní výbuch jen díky oběti svých rodičů. Americký bombardér B-29 shazoval nad Nagasaki letáky, že město 8. srpna lehne popelem. Armáda letáky ihned zabavovala, ale můj otec se k jednomu dostal. Postavil nám malý kryt, abychom se měli kam schovat. 9. srpna jsme chtěli vyjít ven, protože útok se neuskutečnil. Ale můj otec řekl: V Americe mají o den méně, víš? A sám šel do práce. Schovali jsme se proto v krytu ještě na jeden den. Kolem 11. dopoledne bomba dopadla. Přežili jsme. Setkali jsme se i s otcem, ale brzo začal trpět střevními problémy a vysokou horečkou. Vypadaly mu vlasy a na pokožce měl tmavé skvrny. Zemřel v úporných bolestech 28. srpna. Kdyby nebylo mého otce, byli bychom také spálení,” popisuje 83letá Sachiko Matsuová z Nagasaki, která byla v době výbuchu 1,3 kilometru od jeho epicentra.

Díkybohu, přežil jsem. Ale od toho dne trpím nečekanými křečemi po celém těle a neslyším na levé ucho. Moje mladší sestra má také dodnes chronické křeče a třikrát týdně musí chodit na dialýzu. Co jsem Američanům udělala? Proč mi tak ublížili? Na to se mě ptá dodnes,” vypráví Yasujiro Tanaka, který bombardování v Nagasaki zažil, když mu byly tři roky.

Všichni přeživší svědci katastrofy se shodují v jednom - už nikdy nechtějí zažít hrůzy války. “Za tu dobu jsem viděl mnoho utrpení, ale popravdě, měl jsem hezký život. Jako přímý svědek této krutosti je mým jediným přáním prožít plnohodnotný život ve světě, kde jsou lidé k ostatním i sami k sobě laskaví,” uzavírá 75letý Tanaka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1