Články odjinud

Od cibulových kroužků k ovobarvám. Vajíčka barvili už Egypťané a Peršani

Od cibulových kroužků k ovobarvám. Vajíčka barvili už Egypťané a Peršani

Mazanec jsme upekli před týdnem. Slivovici – nezbytný doplněk velikonočních oslav – jsme probrali před dvěma týdny. Takže zbývá upéct beránka a nádivku, připravit výslužku pro koledníky, a hlavně obarvit vejce.

Kdybychom dokázali Velikonoce minimalizovat a vzdát se takřka všech požitků, které jsou s nimi spojené, co by zbylo jako poslední? Nejspíš vejce. Vejce jako symbol plodnosti a zrození totiž k oslavám jara patří. A patřila k nim ještě před tím, než se z těchto svátků staly svátky křesťanské. Tahle potravina dalece přesahuje význam slova „potravina“, byť už ji dnes vnímáme především takto okleštěně. Každopádně vejce se přidává takřka do všech typických velikonočních pokrmů: do mazanců, pečených beránků, jidášů, nádivek… A kromě toho hraje i sólový part.

Zlatá i červená

Dekorované vaječné skořápky patří mezi archeologické nálezy – doložitelné jsou zkušenosti s barvením mezi starověkými Egypťany či Peršany. Vejce – často pomalovaná – se dávala do hrobů na poslední cestu zesnulým. Kus obarvený na zlato byl objeven například v královské hrobce jednoho ze sumerských vladařů. A se zdobením si věděli rady i Římané, psal o tom Ovidius i Plinius mladší.

Křesťanské tradice přejaly řadu starších zavedených zvyklostí a uvedly je do jiných kontextů. Červené vejce od té doby symbolizuje Kristovu krev. Právě od červené barvy se nejčastěji odvozuje původ slova kraslice – ze staroslovanského krasnyj. Každopádně vejce se dekorovala proto, aby se posílila jejich magická moc. Magie postupně zmizela, ale ornamenty zůstaly. Vedle abstraktních motivů se na nich nejčastěji objevovaly náměty přírodní.

Pokračování na Reflex.cz

 

Články odjinud